Hotel Senátor (pobočka Děčín) v Děčíně hodnocení
Pozoruhodnosti Děčínska | Hotel Senátor

Pozoruhodnosti Děčínska

Převzato z www.idecin.cz

Pro turisty a návštěvníky naší oblasti je největším lákadlem nádherná příroda. Přírodní krásy Děčínska jsou totiž svým rozsahem a charakterem neopakovatelné.

Buková hora, foto: České Radiokomunikace a.s.

Ve srovnání s ostatními oblastmi České republiky držíme celou řadu „nej“, například:
Nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy
Kaňon Labe
Největší skalní most v Evropě

Pravčická brána
Nejnižší bod republiky
ve Hřensku (115 m n.m.), kde řeka Labe opouští naši zem.
Nejvyšší stolová hora naší země
Děčínský Sněžník (ve výšce 723 m n.m.)
Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách
rozhledna na Děčínském Sněžníku (postavena roku 1864)
Nejstarší ocelový most obloukové konstrukce v Čechách
Tyršův most v Děčíně (postaven roku 1933)
Nejvyšší betonová stavba v Čechách
vysílač na Bukové hoře (ve výšce 683 m n.m., výška vysílače je 223 m).
Foto vysílače: České Radiokomunikace a.s.



Turistické cíle na Děčínsku
přehled podle obcí
přehled podle témat (hrady, zámky, rozhledny, muzea, skalní oblasti apod.)



Turistické cíle na Děčínsku - přehled podle obcí

Děčínsko tvoří tyto obce správního obvodu statutárního města Děčín:
Kliknutím na název obce se o obci a jejích zajímavostech dozvíte více.

ArnolticeBenešov nad PloučnicíBynovecČeská KameniceDěčínDobkoviceDobrnáDolní HabarticeFrantiškov nad PloučnicíHeřmanovHorní HabarticeHřensko,HuntířovJanovJanskáJetřichoviceJílovéKámenKunraticeKytlice,
Labská StráňLudvíkoviceMalá VeleňMalšoviceMarkvarticeMerbolticeRůžováSrbská KameniceStarý ŠachovTěchloviceValkeřiceVelká BukovinaVerneřiceVeselé.

ORP_mapa

Turistické cíle na Děčínsku - tématické řazení

Jsme převážně skalnatá oblast – ráj horolezců. Najdete u nás spoustu skalních hradů, ale i historicky cenné lidové stavby (roubené chalupy, statky a zemědělské usedlosti) a jinou krásnou architekturu. Kromě Verneřic mají všechna města na Děčínsku svůj zámek. Téměř každá obec má svůj kostel nebo kapličku, ve většině obcí objevíte nějakou rozhlednu, vyhlídku, hradní zříceninu, větrný mlýn a další pozoruhodnosti. Pro snazší orientaci jsme Vám je rozdělili do několika témat:

Hrady, zámky, zříceniny, tvrze
Koupaliště, rybníky a jezera ke koupání
Dle dostupných informací máme Koupališť, rybníků a jezer ke koupání na Děčínsku 10 (stav k 14.6.2013).
Mlýny

Muzea
Naučné stezky
Památkové zóny - městské i vesnické
Památky - církevní i světské památky a objekty, piety

Památné stromy
Rozhledny, vyhlídky, kopce, přírodní památky, rezervace a útvary

Skalní města a horolezecké oblasti
Zoologické zahrady a botanické zahrady
Ostatní zajímavosti
Jak dostat další informace o turistických cílech na tento seznam



Hrady, zámky, zříceniny, tvrze:
Dle dostupných informací máme hradů, zámků, zřícenin a tvrzí na Děčínsku 19 (stav k 21.2.2013).

Pro snazší orientaci pro Vás výhledově připravujeme přehledně řešený katalog těchto turistických cílů. Do té doby vezměte, prosím, zavděk alespoň jejich soupisem ve formátu PDF.

Přehledový soupis je ke stažení zde (PDF; 82 kB; nové kno).

Pokud objevíte něco, co v soupisu neuvádíme, dejte nám, prosím, vědět, rádi to doplníme. Kontakt zde. Děkujeme Vám za pochopení i případnou zpětnou vazbu.

Foto: obec Těchlovice

Zřícenina hradu Vrabinec - pohled do údolí (Těchlovice, osada Babětín), foto: Obec Těchlovice




Mlýny:
Dle dostupných informací máme mlýnů na Děčínsku 6 (stav k 20.2.2013).

Pro snazší orientaci pro Vás výhledově připravujeme přehledně řešený katalog těchto turistických cílů. Do té doby vezměte, prosím, zavděk alespoň jejich soupisem ve formátu PDF.

Přehledový soupis je ke stažení zde (PDF; 58 kB; nové kno).

Pokud objevíte něco, co v soupisu neuvádíme, dejte nám, prosím, vědět, rádi to doplníme. Kontakt zde. Děkujeme Vám za pochopení i případnou zpětnou vazbu.

Foto: Ota Dračka

Dolský mlýn (Růžová, osada Kamenická Stráň), foto: Ota Dračka




Muzea:
Dle dostupných informací máme muzeí na Děčínsku 6 (stav k 20.2.2013).

Pro snazší orientaci pro Vás výhledově připravujeme přehledně řešený katalog těchto turistických cílů. Do té doby vezměte, prosím, zavděk alespoň jejich soupisem ve formátu PDF.

Přehledový soupis je ke stažení zde (PDF; 59 kB; nové kno).

Pokud objevíte něco, co v soupisu neuvádíme, dejte nám, prosím, vědět, rádi to doplníme. Kontakt zde. Děkujeme Vám za pochopení i případnou zpětnou vazbu.

Zapomenutý objekt

Zajímavosti o bunkrech na Děčínsku se dozvíte v Muzeu lehkého opevnění v Srbské Kamenici, ilustrační foto "Zapomenutý objekt"Ota Dračka




Naučné stezky
Dle dostupných informací máme naučných stezek na Děčínsku 7 (stav k 21.2.2013).

Pro snazší orientaci pro Vás výhledově připravujeme přehledně řešený katalog těchto turistických cílů. Do té doby vezměte, prosím, zavděk alespoň jejich soupisem ve formátu PDF.

Přehledový soupis je ke stažení zde (PDF; 102 kB; nové kno).

Pokud objevíte něco, co v soupisu neuvádíme, dejte nám, prosím, vědět, rádi to doplníme. Kontakt zde. Děkujeme Vám za pochopení i případnou zpětnou vazbu.

Foto: Ota Dračka

Přírodní krásy našeho regionu nejlépe poznáte při procházce po naučných stezkách. Nejzazšími kouty Děčínska (na snímku krajina okolo Kytlic, hraniční obce našeho regionu v Lužických horách) Vás provede naučná stezka "Okolím Studence". Foto: Ota Dračka




Památkové zóny:
Ze 34 měst a obcí Děčínska se 4 pyšní titulem "památková zóna", a to díky naší typické nádherné lidové architektuře. Jsou jimi:




Památky - církevní i světské památky a objekty, piety:
Dle dostupných informací máme těchto památek na Děčínsku 460 (stav k 28.2.2013).

Pro snazší orientaci pro Vás výhledově připravujeme přehledně řešený katalog těchto turistických cílů. Do té doby vezměte, prosím, zavděk alespoň jejich soupisem ve formátu PDF.

Přehledový soupis je ke stažení zde (PDF; 106 kB; nové kno).

Pokud objevíte něco, co v soupisu neuvádíme, dejte nám, prosím, vědět, rádi to doplníme. Kontakt zde. Děkujeme Vám za pochopení i případnou zpětnou vazbu.

Skalní kaple sv. Ignáce (Jetřichovice, osada Všemily)

Skalní kaple sv. Ignáce (Jetřichovice, osada Všemily), foto: Ota Dračka




Památné stromy:
Dle dostupných informací máme památných stromů na Děčínsku 61 (stav k 16.10.2013).

Pro snazší orientaci pro Vás výhledově připravujeme přehledně řešený katalog těchto velikánů, které v jistém slova smyslu rovněž chápeme jako turistické cíle. Do té doby vezměte, prosím, zavděk alespoň jejich soupisem ve formátu PDF.

Přehledový soupis je ke stažení zde (PDF; 78 kB; nové kno).

Pokud objevíte něco, co v soupisu neuvádíme, dejte nám, prosím, vědět, rádi to doplníme. Kontakt zde. Děkujeme Vám za pochopení i případnou zpětnou vazbu.

Foto: Jiří Křivánek

Wornerova lípa (lípa malolistá) v Arnolticích. Foto: Správa CHKO Labské pískovce, Jiří Křivánek




Rozhledny, vyhlídky, kopce,
přírodní památky (PP), přírodní rezervace (PR), přírodní zajímavosti a útvary
:
Dle dostupných informací máme na Děčínsku 9 rozhleden a 79 dalších přírodních zajímavostí (stav k 21.2.2013).

Pro snazší orientaci pro Vás výhledově připravujeme přehledně řešený katalog těchto turistických cílů. Do té doby vezměte, prosím, zavděk alespoň jejich soupisem ve formátu PDF.

Přehledový soupis je ke stažení zde (PDF; 89 kB; nové kno).

Pokud objevíte něco, co v soupisu neuvádíme, dejte nám, prosím, vědět, rádi to doplníme. Kontakt zde. Děkujeme Vám za pochopení i případnou zpětnou vazbu.

Foto: Lukáš Černý

Slunečná brána na pomezí obcí Děčín / Bynovec / Kámen / Ludvíkovice, dostupná po zelené turistické stezce. Foto: Lukáš Černý




Skalní města a horolezecké oblasti:
(v závorkách jsou uvedeny obce, pod které oblast katastrálně spadá; kliknutím na název obce se o obci dozvíte více)
Horolezecká oblast Bělá (Děčín): CHKO LP /OVK Labské pískovce Skalní oblasti ČHS/
Horolezecká oblast České Švýcarsko /OVK Labské pískovce Skalní oblasti ČHS/
- sektory:
- - Jetřichovice: NP ČŠ (viz návštěvní řád NP ČŠ)
- - Hřensko: NP ČŠ (viz návštěvní řád NP ČŠ) - - Kyjovské údolí, Brtníky: NP ČŠ (viz návštěvní řád NP ČŠ)
- - Na Tokáni (Jetřichovice): NP ČŠ (viz návštěvní řád NP ČŠ)
- - Soutěsky (HřenskoJanov): NP ČŠ (viz návštěvní řád NP ČŠ)
- - Srbská Kamenice, Všemily (Jetřichovice): CHKO LP
- - Vřesová Dolina, Oleška: CHKO LP
- - Vysoká Lípa (Jetřichovice): NPČŠ (viz návštěvní řád NP ČŠ)S/
Horolezecká oblast České Středohoří (nepískovce) /OVK Středohoří Skalní oblasti ČHS/
- sektory:
- - Malá Veleň
- - Merboltice
- - Ptačí stěny (Verneřice)
- - Vrabinec (Těchlovice)
Horolezecká oblast Děčínský Snežník (Jílové): CHKO LP /OVK Tisá, info: Skalní oblasti ČHS/
Horolezecká oblast Labské údolí (DěčínLabská Stráň)
- sektory:
- Levý břeh: CHKO LP /OVK Labské pískovce Skalní oblasti ČHS/
- Pravý břeh (NPR): CHKO LP
Horolezecká oblast Česká Kamenice: CHKO LP /OVK Labské pískovce Skalní oblasti ČHS/

Foto: David Vepřek

Děčínský Sněžník (Jílové). Foto: David Vepřek




Zoologické zahrady a botanické zahrady:
Botanická zahrada Libverda /Děčín-Libverda/, 
Lamafarma /Malá Veleň/, 
ZOO Děčín /Děčín-Pastýřská stěna/
ZOO Děčín - expozice Rajské ostrovy /Děčín-Podmokly/.

Foto: ZOO Děčín

Koza domácí. Foto: ZOO Děčín




Ostatní zajímavosti:
Kaňon Labe /Těchlovice – Děčín – Hřensko/,
Labská stezka(cyklotrasa č.2, Eurovelo č.7) /Těchlovice – Děčín – Hřensko/,
Ploučnická stezka (cyklotrasa č. 15, dříve č. 251) /DěčínMalá VeleňBenešov nad PloučnicíFrantiškov nad PloučnicíStarý Šachov/
Výlety lodí po Labi /trasa DěčínDěčín-Dolní Žleb, Hřensko, Bad Schandau, Drážďany/,




Jak dostat další informace o turistických cílech děčínského regionu na tento seznam
Seznam turistických cílů na Děčínsku byl vytvořen ve spolupráci s obcemi. Přesto se může stát, že není kompletní. Pokud se Vám zdá, že zde něco chybí, dejte nám vědět na adresu turistika@mmdecin.cz. Děkujeme za spolupráci a přejeme Vám hezký výlet po Děčínsku. Vaše oddělení cestovního ruchu. 



Turistické cíle na Děčínsku - přehled podle obcí

Kliknutím na název obce se o obci a jejích zajímavostech dozvíte více.

ArnolticeBenešov nad PloučnicíBynovecČeská KameniceDěčínDobkoviceDobrnáDolní HabarticeFrantiškov nad PloučnicíHeřmanovHorní HabarticeHřensko,HuntířovJanovJanskáJetřichoviceJílovéKámenKunraticeKytlice,
Labská StráňLudvíkoviceMalá VeleňMalšoviceMarkvarticeMerbolticeRůžováSrbská KameniceStarý ŠachovTěchloviceValkeřiceVelká BukovinaVerneřiceVeselé.



Arnoltice
www.ouarnoltice.cz
Obec Arnoltice se nachází severně od města Děčín, mezi náhorní Bynoveckou rovinou a níže ležícím výběžkem Labských pískovců. Rozkládá se na nepříliš úrodné hlinopísčité půdě, proto byl tradiční zdroj obživy – zemědělství – doplňován vedlejší pracovní činností, a to zprvu punčochářstvím, později (zejména v letních měsících) poskytováním služeb turistům – návštěvníkům Českého Švýcarska.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (kulturní památka), Arnoltice
Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. století stojí přímo v centru obce, lemuje ho hřbitovní zeď s křížovou cestou.

Socha Panny Marie Assumpty (kulturní památka), Arnoltice
Zachována na návsi.

Údolí Suché Kamenice, Arnoltice / Hřensko
Údolí Suché Kamenice je pozoruhodný skalní kaňon stejnojmenné říčky, po které se v minulosti plavilo dřevo z místních kopců dolů k Labi. Veřejnosti byl kaňon zpřístupněn už za dob významného šlechtického rodu Clary-Aldringenů (podobně jako např. Soutěsky ve Hřensku). Údolí spojuje po značených turistických i místních stezkách obce Hřensko, Labská Stráň, Arnoltice a Janov. Pro svou tichost a romantičnost je velmi oblíbené nejen mezi místními, ale především mezi turisty, kteří se tudy ze všech jmenovaných obcí pohodlně dostanou na vyhledávanou labskou vyhlídku Belveder (Labská Stráň).

Venkovská usedlost čp. 31, (kulturní památka), Arnoltice

Větrný mlýn (kulturní památka), Arnoltice
Bývalý mlýn holandského typu se nachází na jihozápadním okraji Arnoltic u cesty na Janov. Mlýn byl postaven v roce 1830, svému původnímu účelu přestal sloužit v roce 1877.

Wornerova lípa (památný strom), Arnoltice
Roste u dnes již neexistující usedlosti arnoltického rodu Wornerů. Jedná se o lípu malolistou o výšce úctyhodných 23 metrů.

Arnoltice Arnoltice Arnoltice Arnoltice Arnoltice Arnoltice 

Snímky poskytla obec Arnoltice, text zpracovalo Městské informační centrum Děčín - Atlantik

Ubytování v Arnolticích



Benešov nad Ploučnicí
www.benesovnpl.cz
Benešov nad Ploučnicí se nachází jihovýchodně od města Děčín. Rozkládá se v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Benešov leží v údolí řeky Ploučnice, kudy vedla v minulosti důležitá cesta z Prahy do Saska a Lužice, nyní silnice spojující Děčín a Českou Lípu. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1352. Malebná kopcovitá krajina vybízí k procházkám a díky nově budované cyklostezce také k cyklistickým projížďkám za mnoha přírodními i historickými cíli.

Benešovská vyhlídka (Rozhledna císaře Františka Josefa), Benešov nad Ploučnicí
16 m vysoká rozhledna, která se nachází na Vraním vrchu, 300 m jižně od města Benešov nad Ploučnicí. Stavitelem byl Antonín Möller z Varnsdorfu.

Fara (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí
Budova fary je - stejně jako řada dalších historicky významných objektů v Benešově nad Ploučnicí - kulturní památkou České republiky. Pořádají se zde bohoslužby a duchovních setkání.
Benesov_Fara

Hrobka Mattauschů (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí
Prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury 4.9.2007. Rod Mattauschovů založil v Benešově nad Ploučnicí r. 1863 významnou tkalcovnu (Benar).

Kalvárie (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí
Sousoší Kalvárie s dřevěným křížem, plošinou a opěrnými zídkami stojí při cestě na Českou Lípu.
Benesov

Kaple Nejsvětější Trojice (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí
Kapli z r. 1710 v jižní části Benešova nad Ploučnicí u rozcestí silnic do Žandova a Heřmanova nechal postavit majitel zdejší papírny Jan Fr. Ossendorf. Sanktusník se zvonkem byl osazen r. 1880.

Kaple Panny Marie Bolestné, Benešov nad Ploučnicí
Kaple se nachází proti jihozápadnímu průčelí kostela, nechal ji postavit benešovský měšťan Jan Karel Matsske. V kapli je umístěno 6 desek se jmény 80 padlých benešovských občanů v první světové válce.
Benesov_Kaple-Panny-Marie-Bolestne

Konojedovský dům, Benešov nad Ploučnicí
Dům stojí v Zámecké ulici mezi Horním zámkem a farním kostelem. Přímo kolem něj vede žlutá turistická značka. Dům byl postaven v roce 1552 stavitelem Valentinem Hirschem ze saského Annabergu.

Kostel Narození Panny Marie, Benešov nad Ploučnicí
Jedná se o farní kostel postavený ve stylu pozdní gotiky, k němuž patří Salhausenská kaple s bohatým souborem renesančních náhrobníků a epitafů. Kostel stojí na vyvýšeném místě v severovýchodní části města.
Benesov_Kostel-Narozeni-panny-Marie

Mariánský sloup (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí
Mariánský sloup byl postaven v roce 1708. Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence, kteří od roku 1621 vlastnili statek ve Verneřicích.

Měšťanské domy čp. 17, čp. 71 (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí
Dům číslo 71 byl postaven v 16. století a na počátku 17. století byl přestavěn. V interiéru domu je síťová klenba s lunetami.

Památné stromy, Benešov nad Ploučnicí
Lípa nad chalupou v Ovesné, Benešov nad Ploučnicí (osada Ovesná)
Lípa nad silnicí v Ovesné, Benešov nad Ploučnicí (osada Ovesná)
Lípa v Benešově nad Ploučnicí, Benešov nad Ploučnicí
Modřín u zámku, Benešov nad Ploučnicí
Tis v Benešově nad Ploučnicí, Benešov nad Ploučnicí

Ploučnická stezka (cyklotrasa č. 15, dříve č. 251), Benešov nad Ploučnicí
Cyklostezka Ploučnice je jednou ze čtyř páteřních cyklistických tras v Ústeckém kraji. Prochází obcemi Děčín - Malá Veleň - Benešov nad Ploučnicí - Františkov nad Ploučnicí - Starý Šachov. Má nadregionální charakter a spojuje Ústecký a Liberecký kraj. Podrobnosti zde.

Ploučnická vyhlídka, Benešov nad Ploučnicí
Stavba má zajímavou konstrukci s prvky vyhlídkového altánu i klasické rozhledny. Na začátku 20. století ji vystavěl benešovský Spolek pro pozdvižení cizineckého ruchu. Vybral pro ni místo v obecním lese, odkud je nejhezčí pohled na město. Při otevření dne 8. 6.1902 dostala název Ploučnická vyhlídka. K rozhlížení nabízí nejen krytý prostor zděného altánu, ale také plošinu v prvním patře. Nově opravený objekt slouží návštěvníkům Benešova od roku 1994, kompletní rekonstrukce vyhlídky proběhla v roce 2012.

Rozhledna císaře Františka Josefa (Benešovská vyhlídka), Benešov nad Ploučnicí
16 m vysoká rozhledna, která se nachází na Vraním vrchu, 300 m jižně od města Benešov nad Ploučnicí. Stavitelem byl Antonín Möller z Varnsdorfu.

Schönfeldovský dům, Benešov nad Ploučnicí
Dům stojí na rohu Kostelní ulice proti vyústění Zámecké. Objekt je zachovalý, ale veřejnosti nepřístupný.

Socha sv. Jana Nepomuckého, Benešov nad Ploučnicí
V polovině cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí kolem vrchu Ostrý zaujme skupina stromů, které dominuje mnohokmenná lípa. Mezi stromy najdeme bohatě zdobený barokní podstavec, na kterém byla snad osazena socha svatého Jana Nepomuckého.

Socha sv. Vojtěcha (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí

Státní zámek Benešov nad Ploučnicí, Benešov nad Ploučnicí
Státní zámek Benešov nad Ploučnicí, národní kulturní památka, Vás zve k prohlídce architektonicky velice cenného renesančního zámeckého areálu, který je právem nazýván "Perlou saské renesance". Zámecký areál je rozložen na části východní a po celé severní straně náměstí. Skládá se z několika zámeckých budov, z nichž nejvýznamnější a nejstarší je budova Horního zámku. Dolní zámek je tvořen Janovým a Wolfovým palácem. O několik let později je vystavěn Straschedelovský a Konojedský palác a k Hornímu zámku připojena Hospodářská budova. Vzhledem k tomu, že zámky sloužily zejména jako letní rezidence a později je obývali pouze vrchnostenští úředníci, vyhnuly se nejrůznějším přestavbám a uchovaly si svoji jedinečnou renesanční podobu. Zámecký komplex byl s platností od 1.1.2002 vyhlášen národní kulturní památkou. Zámecký areál je unikátním architektonickým dílem saské renesance, jež harmonicky navazuje na historické jádro města.
Benesov_Zamek

Termální koupaliště Benešov nad Ploučnicí (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí
Koupaliště se nachází na okraji města. Bazén je rozdělen na dvě části - hlavní bazén a dětské brouzdaliště. Okolí bazénu je tvořeno zatravněnou plochou. Teplota vody je v průměru 26 °C. V areálu koupaliště je nabízeno též ubytování v chatkách a možnost stravování v hospůdce Pohoda.

Venkovské usedlosti čp. 129, 381 a 398 (kulturní památka), Benešov nad Ploučnicí
Usedlosti čp. 129 a 381 najdeme v Husově ulici, čp. 398 pak v ulici Palackého.

Benesov_Zamek Benesov_Zamek Benesov_Zamek Benesov Benesov_Kostel-Narozeni-panny-Marie Benesov_Zamek

Snímky poskytlo město Benešov nad Ploučnicí, text zpracovalo Městské informační centrum Děčín - Atlantik

Ubytování v Benešově nad Ploučnicí

 

Bynovec
www.bynovec.cz
Obec Bynovec leží severovýchodně od Děčína v nadmořských výškách 382,00 - 390 m n. m. v údolí Bynoveckého potoka. Celé území obce spadá do CHKO Labské pískovce, CHOPAV Severočeská křída a na východ od obce je přírodní rezervace Čabel. V obci se nachází tři vodní nádrže – rybníky.

Boží muka (kulturní památka), Bynovec

Bynovecký vrch, Bynovec

Čabel (přírodní rezervace), Bynovec

Pieta, Bynovec
Socha Piety z roku 1734.

Socha Panny Marie Immaculaty (kulturní památka), Bynovec
Socha Panny Marie byla postavena v roce 1724.

Socha sv. Jana u lesovny, Bynovec
Socha svatého Jana u lesovny v Bynovci.

Slunečná brána, Děčín / Bynovec / Kámen / Ludvíkovice

Venkovská usedlost čp. 74 (kulturní památka), Bynovec

Zámeček, Bynovec
… již nestojí, dnes je tímto názvem nesprávně označována empírová budova někdejšího lesního úřadu v zámeckém parku.

Snímky

Ubytování v Bynovci



Česká Kamenice (Městská památková zóna)
www.ceska-kamenice.cz
Město Česká Kamenice najdete na severu Čech asi 20 km na východ od Děčína. Rozkládá se v údolí řeky Kamenice. Je významným turistickým centrem zdejšího regionu a to nejen díky své osobité kráse, množství kulturních památek, ale i příhodnou polohou v turisticky poutavé krajině. Díky jednomu z nejzachovalejších městských historických center v severních Čechách byla na území města v roce 1992 vyhlášena městská památková zóna.

Poznejte Českokamenicko při virtuální prohlídce: www.virtualniCESKOKAMENICKO.cz

Bratrské oltáře, Česká Kamenice (osada Horní Kamenice)

Na severovýchodním svahu Jehly je v závěru zalesněné boční strže ukrytý Bratrský oltář. Na malé plošince, přístupné po kamenných schodech, jsou v pískovcových skalách vytesané rámy a výklenkys obrazy křížové cesty a sochy světců.

Horolezecká oblast Česká Kamenice
CHKO LP /OVK Labské pískovce Skalní oblasti ČHS/

Hrad Kamenice na Zámeckém vrchu (kulturní památka), Česká Kamenice (osada Horní Kamenice)
Hrad nad Kamenicí představuje typickou pevnostní architekturu období husitských válek. Vznikl nejspíše za vlády Zikmunda z Vartemberka, který Kamenici držel v letech 1428 až 1438.

Chudobinec čp. 243 (kulturní památka), Česká Kamenice

Jehla, Česká Kamenice

Kaple Narození Panny Marie (Poutní kaple), Česká Kamenice
Pozoruhodná, vrcholně barokní centrální stavba, postavená vedle starého městského hřbitova z 1.poloviny 17. století
Ceska-Kamenice_Poutni-kaple

Kaple Nejsvětější Trojice, Česká Kamenice

Kaple sv. Barbory (Korunování Panny Marie Nejsvětější Trojicí) (kulturní památka), Česká Kamenice

Kaplička (kulturní památka), Česká Kamenice-Dolní Kamenice

Kašna na náměstí Míru (kulturní památka), Česká Kamenice

Kostel sv. Jakuba Staršího (Většího) (kulturní památka), Česká Kamenice
Kostel patří k základním součástem památkového fondu města a stále je hlavní dominantou městské zástavby. Je výmluvným svědkem dějin města i jeho kulturních snah, a to zejména v období dvou největších goticko-renesančních přestaveb z 2. poloviny XVI. a počátku XVII. století.

Kostel evangelický (kulturní památka), Česká Kamenice

Kostel sv. Marie Magdalény (kulturní památka), Česká Kamenice (osada Kerhartice)

Městská památková zóna, Česká Kamenice 
Česká Kamenice se pyšní jedním z nejzachovalejších historických městských jader v severních Čechách. V roce 1992 proto byla v České Kamenici vyhlášena Městská památková zóna o rozloze cca 13 hektarů. Dnes se v ní nachází bezmála 40 objektů, které byly prohlášeny kulturní památkou.
Ceska-Kamenice_namesti

Městský dům čp. 52 v ul. K. Světlé (kulturní památka), Česká Kamenice-Dolní Kamenice

Městské domy čp. 13, 35, 73, 84, 88, 107, 122, 123, 153, 209, 221, 229, 252, 253, 270, 308, 340, 385 (kulturní památka), Česká Kamenice

Kostel sv. Marie Magdalény, Česká Kamenice (osada Kerhartice)
Obec na říčce Bystrá s dominantou barokního kostela sv. Marie Magdalény z let 1776-1777 se po šedesáti letech dočkala nových zvonů. Samostatně ohlašují přes týden ráno, poledne a večer. Zvony byly ulity firmou Rudolf Perner v německém Pasově a požehnány 9. září 2006 u příležitosti kerhartického posvícení generálním vikářem Karlem Havelkou.

Městské koupaliště Česká Kamenice, Česká Kamenice

Muzeum psacích strojů, Česká Kamenice
Netradiční stálá expozice seznamuje s rozsáhlou sbírkou dobových psacích strojů. Máte možnost shlédnout více než 300 psacích strojů z období od konce 19. století do poloviny 20. století. Muzeum bylo založeno sběratelem p. Miroslavem Němcem v roce 2003 a je v něm vystavena sbírka asi 300 ks psacích strojů, kterou p. Němec shromáždil od roku 1995.

Památné stromy, Česká Kamenice
Lípa v Dolní Kamenici, Česká Kamenice
Buky na zeleném vršku, Česká Kamenice
Jasan v České Kamenici, Česká Kamenice
Tis v České Kamenici, Česká Kamenice

Papírna čp. 243 (kulturní památka), Česká Kamenice

Pavlínino (Pavlino) údolí (přírodní rezervace), Jetřichovice (osada Rynartice), Česká Kamenice (osada Studený)

Pekelský Důl (přírodní rezervace), Česká Kamenice (osada Pekelský Důl)
Vlhká slatinná louka 1,5 km severně od České Kamenice v osadě Pekelský Důl. Tato lokalita představuje vzácnou ukázku zachovalých květnatých luk.

Pivovar čp. 2 (kulturní památka), Česká Kamenice

Pomník obětem sedmileté války, Česká Kamenice (osada Líska)

Poutní kaple Narození Panny Marie, Česká Kamenice
viz Kaple Narození Panny Marie

Pustý zámek (se zříceninou hradu Fredevald) (přírodní památka), Česká Kamenice (osada Horní Kamenice)
Přírodní památka − znělcová skála s téměř horizontálním uspořádáním mohutných znělcových sloupců, nacházející se v údolí říčky Kamenice, asi 2 km východně od České Kamenice. Vznikla vyvřením hornin při třetihorní vulkanické činnosti v severních Čechách.

Radnice čp. 219 (kulturní památka), Česká Kamenice

Rozhledna na Studenci (kulturní památka), Česká Kamenice (osada Líska) / Kunratice (osada Studený)
Rozhledna na vrcholu Studence (736,5 m n.m) je celokovová, nýtovaná technická památka vztyčená v roce 1888. Nachází se zhruba 5 km severovýchodně od České Kamenice, mezi osadou Líska a Studený.

Salhausenovský dům, Česká Kamenice

Sklářský dům čp. 13, Česká Kamenice (osada Líska)

Sklářský dům čp. 55, (kulturní památka), Česká Kamenice (osada Horní Kamenice)

Spořitelna čp. 272 (kulturní památka), Česká Kamenice

Škola čp. 111 (kulturní památka), Česká Kamenice

Venkovské usedlosti čp. 20, 32, 44, 58 (kulturní památka), Česká Kamenice (osada Kerhartice)

Venkovský dům čp. 54, (kulturní památka), Česká Kamenice (osada Horní Kamenice)

Vily čp. 301, 311, 513 (kulturní památka), Česká Kamenice

Vrchnostenský dvůr a pivovar, Česká Kamenice

Zámek Česká Kamenice (kulturní památka), Česká Kamenice

Zámecký vrch s hradem Kamenice (KP), Česká Kamenice (osada Horní Kamenice)

Zlatý vrch (národní přírodní rezervace), Česká Kamenice (osady Líska, Studený)
Národní přírodní památka Zlatý vrch (německy Goldberg) je výrazný čedičový kopec o nadmořské výšce 657 m vyčnívající asi 0,5 km nad východním okrajem obce Líska.

Zřícenina hradu Fredevald (Pustý zámek), Česká Kamenice (osada Horní Kamenice)

Ceska-Kamenice_namesti Ceska-Kamenice_Poutni-kaple Ceska-Kamenice_namesti 

Ubytování v České Kamenici



Děčín
www.idecin.czwww.mmdecin.cz

Město Děčín se rozprostírá v široké kotlině na obou březích Labe a je nejníže položeným městem České republiky (135 m. n.m.). Díky své poloze je Děčín často nazýván bránou severních Čech a díky počtu mostů – městem mostů. Děčín je významným říčním přístavem, důležitou železniční křižovatkou a leží na křižovatce několika významných silničních tahů.

Aquapark Děčín, Děčín-Staré Město
Plavecký areál Děčín je jedním z nejmodernějších rekreačně sportovních komplexů v České republice. Skládá se z venkovní části a kryté části. Díky termální vodě je možné venkovní bazén využívat i v zimě. Krytá část nabízí bazén 25 m, dětský výukový bazén, 3 tobogány, vodní hřib, divokou řeku, dnový rošt, chrliče, dětskou říčku, masážní trysky, 2 whirlpooly, dětské brouzdaliště a restauraci, fitness, 3 solária, sauny, klubovou privátní saunu. Více o Aquaparku Děčín zde.
Decin_Aquapark Decin_Aquapark

Atlantik - novostavba městské knihovny Děčín s infocentrem (2012), Děčín
V září roku 2012 byla při pravém břehu řeky Labe otevřena nová, architektonicky pozoruhodná Městská knihovna s infocentrem. Ať se na ni díváte odkudkoli, je vám jasné, že to není ledasjaký dům. Trio architektů Šantavý-Svátková-Šedina ji pojalo jako výletní oceánskou loď oblých tvarů, která půvabně zakotvila v místě někdejších přístavních skladišť, celnic a hospůdek. (Autor komentáře: Rostislav Křivánek, publikace Zážitky v Českosaském Švýcarsku, vydání 2013, České Švýcarsko, o.p.s.)

Bažantnice s lesoparkem a pozůstatky někdejší tvrze Želenice (1707), Děčín-Želenice
Dnes park, v němž bylo provozováno letní kino; původně thunská bažantí obora (1707), založená v místech malého dvora, ve středověku tvrze, v jejíž držbě se vystřídalo několik majitelů.

Botanická zahrada Libverda, Děčín-Libverda
Areál školy v Libverdě, původně tvrz a poté thunský hospodářský dvůr; zásluhou hraběte Thuna a ředitele děčínského panství A. E. Komerse zde byla otevřena druhá nejstarší zemědělská škola v Čechách (1850); působilo zde mnoho špičkových odborníků, ústav prošel řadou reforem, rozrostl se stavebně i oborově; dobré renomé si škola udržuje dodnes. Více na http://www.libverdadc.cz/.

Boží muka (kulturní památka), Děčín-Bynov

Boží muka (kulturní památka), Děčín-Dolní Žleb

Budova býv. městských lázní (1908), Děčín
Secesní objekt v podzámčí.
Decin_Mestske-lazne

Budova býv. staré školy (1847), Radniční čp. 23, Děčín
Historizující stavba, která patřila ve své době k nejkrásnějším školním budovám v Čechách.

Čajový (Čínský) pavilon (1737), Děčín-zámecký areál
Oddychový pavilon s bohatou barokní výzdobou v jižních zahradách děčínského zámku. Dále viz Zámek Děčín.
Decin_Zamek_Cajovy-pavilon

Činžovní dům čp. 14 v Křížové ulici (KP), Děčín

Dlouhá jízda (70. léta 17. stol.), Děčín-zámecký areál
Hlavní přístupová cesta k zámku (70. léta 17. století). Dále viz Zámek Děčín.
Decin_Zamek_Dlouha-jizda Decin_Zamek_Dlouha-jizda Decin_12 Decin_Kostel-Povyseni-sv-Krize

Fara čp. 74 (KP), Děčín-Bělá

Fara čp. 440 (KP), Děčín-Rozbělesy

Gerbink (PPD), Děčín-Podmokly
Novodobě upravená budova (čp. 18) náležící původně ke Gerbingově keramické továrně.

Historický vodočet na zámecké skále, Děčín
Dále viz Zámek Děčín.
Decin_Vodocet-na-Marianske-skale

Hladový kámen, Děčín
Hladový kámen s vytesanými značkami, letopočty a nápisy je stará hydrogeologická památka – skalisko v řečišti Labe (u levého břehu), které při nízkých vodních stavech vystupuje nad hladinu.

Hlavní budova ČEZ s výrazným portálem (1924) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Podmokly

Hlavní nádraží s ústřední budovou (1865) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Podmokly
Významné železniční spojení z Prahy do Drážďan bylo zahájeno roku 1851; první nádraží se nacházelo v prostoru před tunelem pod Pastýřskou stěnou; v průběhu 19. století se staly Podmokly velkým železničním uzlem. Jak cestovat vlakem po děčínsku se dozvíte zde.

Horolezecká oblast Labské údolí
levý břeh: Děčín – Dolní Žleb
pravý břeh: Děčín – Labská Stráň – Hřensko
Rozsáhlá skalní oblast Labské údolí zahrnuje věže na obou březích Labe mezi Děčínem a státní hranicí s Německem. Levý břeh Labe - v této části je 52 věží, mezi nimi i několik polomasívů s vysokými údolními stěnami. Nejvyšší a nejhezčí věže jsou v okolí Dolního Žlebu.

Chmelník, Děčín

Jordanka (1853) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Podmokly
Upravený komplex budov první podmokelské čokoládovny (1853), který dostal jméno po rodu majitelů Jordanů.
Decin_Jordanka

Kaňon Labe (národní přírodní rezervace), Hřensko / Labská stráň / Děčín-Loubí / Ludvíkovice / Růžová
levý břeh: Děčín – Dolní Žleb – Hřensko
pravý břeh: Děčín – Labská Stráň – Hřensko
Řeka Labe vytvořila svou erozní činností v křídových sedimentech až 300 m hluboký kaňon − nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě. Unikátní krajinářská hodnota území je patrná zejména z vyhlídek nad kaňonem (Belvedér u Labské Stráně, Růžový hřeben). Kaňon Labe patří k nejcennějším částem CHKO Labské pískovce.

Kaplanova turbína (1929) v býv. městské elektrárně (1901), dnes areál fy Elecom (památka průmyslového dědictví), Děčín
Objekt v podzámčí, s náhonem ze Zámeckého rybníka. Dále viz Zámek Děčín.

Kaple (kulturní památka), Děčín-Březiny

Kaple (kulturní památka), Děčín-Nebočady

Kaple Andělů Strážných v Prostředním Žlebu (1907), Děčín-Prostřední Žleb

Kaple s dřevěnou věžičkou v Horních Březinách, Děčín-Březiny

Kaple sv. Jana Nepomuckého (Thunská hrobní kaple) (1872) (kulturní památka), Děčín-Chrást
Tato pseudogotická stavba (1872) sloužila jako soukromý svatostánek nad rodovou kryptou Thun-Hohensteinů. Členové hraběcí rodiny zde byli pohřbíváni do roku 1935. V roce 1995 došlo po dohodě s představiteli rodiny Thunů ke zpopelnění ostatků a uložení jejich schránek do krypty kostela Povýšení sv. Kříže, který přiléhá k děčínskému zámku. Kapli spravuje a prohlídky organizuje Zámek Děčín, p.o. Uvnitř barokní sochařská výzdoba (Čtrnáct svatých pomocníků a alegorie ctností). Více o kapli zde.

Kaple sv. Jiří (Zámecká kaple), Děčín-zámecký areál
Dále viz Zámek Děčín.

Kaplička Panny Marie Pomocné (1726) (kulturní památka), Děčín
Barokní kaplička v sousedství kostela sv. Václava a Blažeje, s bohatou sochařskou výzdobou.

Kašna na Masarykově náměstí (kulturní památka), Děčín
Decin_Masarykovo-namesti_Kasna

Kašna s pomníkem obětem první světové války (1934), Děčín-Podmokly
Desky se jmény obětí a větší část sochařské výzdoby nedochovány.

Komenského náměstí se školními budovami z 2.pol. 19. století, Děčín
... a s pseudobarokní stavbou někdejší spořitelny; původní návrh neorenesanční budovy dnešního gymnázia (1871) je dílem J. Zítka, na vzniku školy se významnou měrou podílel hrabě Thun.

Komplex budov Magistrátu města Děčín (1929-1932), Děčín-Podmokly
býv. spořitelna (1929), městská knihovna (1931) a městský úřad (1932).
Decin_Mirove-namesti

Koridor tratě z nádraží Děčín-východ k železničnímu mostu Loubí-Prostřední Žleb (památka průmyslového dědictví), Děčín

Kostel evangelický (1881-1884) (kulturní památka), Děčín
V roce 1923 zde přednášel a provedl varhanní koncert Albert Schweitzer.
Decin_Evangelicky-kostel

Kostel Nejsvětější Trojice v Dolním Žlebu (1831) (kulturní památka), Děčín-Dolní Žleb
Postavený na místě původní kaple.

Kostel Panny Marie (1933), Děčín-Bynov

Kostel Povýšení sv. Kříže s kaplí Panny Marie Sněžné (1691) (kulturní památka), Děčín
s cennou uměleckou výbavou a s kaplí P. Marie Sněžné. Dále viz Zámek Děčín.
Decin_Kostel-Povyseni-sv-Krize Decin_Kostel-Povyseni-sv-Krize

Kostel sv. Františka z Assisi (1858), Děčín-Podmokly
Postaven v pseudorománském stylu pro obyvatele nově založeného sídliště Podmokly; skvostný renesanční oltář (1605).
Decin_Kostel-sv-Frantiska-z-Assisi

Kostel sv. Františka Xaverského v Bělé (1787) (kulturní památka), Děčín-Bělá
Postaven na místě starší obecní kaple; v sousedství budova fary.

Kostel sv. Václava (1731) (kulturní památka), Děčín-Rozbělesy
Jeho náročnou výstavbu, u jejíhož počátku stál K. I. Dientzenhofer (1731), završil děčínský stavitel J. W. Kosch (1783); dramatické osudy chrámu svíraného rozšiřující se průmyslovou zástavbou, se před jeho úplnou zkázou prozatím ukončily; sousedící barokní budova fary byla obnovena.

Kostel sv. Václava a Blažeje s kaplí sv. Anny (kulturní památka), Děčín
Kostel sv. Václava a Blažeje s později přenesenou kaplí sv. Anny, starý městský farní kostel měl pohnutý osud a teprve roku 1878 byl vrácen svému účelu.
Decin_Kostel-sv-Vaclava-a-Blazeje

Kostel sv. Vavřince s farou v Nebočadech (1714) (kulturní památka), Děčín-Nebočady

Koupaliště Formule, Děčín-Nebočady

Kozí dráha (trať Podmokelsko-duchcovské dráhy) (1871), Děčín / Jílové
Neprovozovaná regionální trať Podmokelsko-duchcovské dráhy z roku 1871, památka průmyslového dědictví. Město Jílové bojuje společně se statutárním městem Děčín a všemi dalšími městy a obcemi na trati o její záchranu. Více o trati zde.

Kristin Hrádek (1734), Děčín-Maxičky
Bývalý lovecký zámeček Thunů s hájovnou v sousedství (dnes hotel Kristin Hrádek, Maxičky čp. 30).

Kříž (podstavec) (kulturní památka), Děčín-Prostřední Žleb

Křížová brána (1672), Děčín
Boční brána z Dlouhé jízdy do Křížové ulice, s bohatou barokní výzdobou (1672). Dále viz Zámek Děčín.

Kvádrberk, Děčín
Stolová hora dominující Děčínu. Na jeho vrcholku Císařská vyhlídka s nádhernými rozhledy na Děčín a vyhlídkový pavilon Labská stráž nad kaňonem Labe. Lesoparkem na Kvádrberku provází naučná stezka, protíná jej červená a zelená turistická stezka.
Decin_Kvadrberk Decin_Kvadrberk_Labska-straz Decin_Kvadrberk Decin_Kvadrberk

Labská stezka (cyklotrasa č.2, Eurovelo č.7), Děčín
Těší velké oblibě cyklistů, částečně také in-line bruslařů. Na území děčínska vede její trasa od Těchlovic podél Labe až k německé hranici.
Decin_Labska-stezka

Labské nábřeží, dříve ves Vajer (něm. Weiher), Děčín
Decin_Labske-nabrezi

Lezecká stěna Bělá, Děčín-Bělá
Malá stěna má plochu 115 m2 + strop 6 m2, 550 chytů. Velká stěna má plochu 152 m2 + strop 10 m2, 745 chytů, převislou část 45° délky 7,5 m a šířky 3,75 m. Adresa: Tělocvična TJ Sokol – Beseda, Tělocvičná 9, Děčíně X – Bělá.

Máchovo náměstí se zdobnou budovou ZŠ (1910), Děčín-Podmokly
... a parčíkem Julia Michela mezi Jílovským potokem a ulicí Chelčického.
Decin_Machovo-namesti

Makosa (1852) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Podmokly
Původně byla tato budova součástí velké přádelny bavlny, dnes je domovem Střední zdravotní školy.

Masarykovo náměstí s významnými architektonickými prvky, Děčín
Renesanční portály (na a v domě čp. 81), kašna (1907), dům „U jelena“ čp. 195, pamětní deska matematika Johanna Radona a deska manželů Fridlů na domě čp. 2, neogotická budova soudu čp. 1, původně radnice (1842).
Decin_Masarykovo-namesti

Mariánská louka (staroslovanské sídliště), Děčín
Decin_Zamek_Marianska-louka Decin_Zamek_Marianska-louka Decin_Zamek_Marianska-louka

Městské divadlo Děčín (1901), Děčín-Podmokly
Teplická čp. 587, původně varieté (1901), propojeno s nedochovanou sousední restaurací, dobrým odbytištěm podmokelského piva; novodobá přístavba a rekonstrukce divadla od r. 1995.

Milník (kulturní památka), Děčín-Bechlejovice

Morový sloup v lapidariu Oblastního muzea Děčín (kulturní památka), Děčín-Podmokly

Morový sloup v lesoparku na Kvádrberku (kulturní památka), Děčín

Most Dr. Miroslava Tyrše (památka průmyslového dědictví) (1933), Děčín
Přezdíván též starý most, obloukový most. Postaven na pilířích někdejšího řetězového mostu císařovny Alžběty (1855). Přes řeku Labe spojuje městské části Děčín a Podmokly.
Decin_Tyrsuv-most

Most Nový (1979-1985), Děčín (památka průmyslového dědictví)
Mohutný betonový komplex, nejrozsáhlejší přemostění Labe v Čechách, spojuje Podkrušnohoří s Podještědím.

Most přes řeku Ploučnice (1914), Děčín-Staré Město

Most staroměstský (1574) (kulturní památka), Děčín-Staré Město
Přezdíván též kamenný nebo renesanční most. Ozdoben barokním sousoším zemských patronů sv. Václava, sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého (1714). Přes řeku Ploučnice spojuje městské části Děčín a Staré Město.
 Decin_Staromestsky-most Decin_Staromestsky-most Decin_Staromestsky-most

Muzeum sdělovací a zabezpečovací techniky (železniční muzeum), Děčín-Podmokly
Expozice Vás tematicky provede historií železnice na Děčínsku a seznámí Vás s vývojem elektrodynamického zabezpečovacího zařízení. Na vlastní oči uvidíte, jak se v dobách dávno minulých i docela nedávných obsluhovala návěstidla, jak probíhala spolupráce mezi výpravčím, signalistou a operátorem a jak se komunikovalo se sousedními stavědly a dopravnami.

Naučná stezka "Pod Kvádrberkem", Děčín
Trasa naučné stezky se nachází pod pískovcovou stolovou horou Kvádrberk. Na čtyřech cedulích popisuje historii, faunu a flóru tohoto významného děčínského lesoparku. Součástí stezky je 20 popisových tabulek k zajímavým stromům lesoparku. Dále viz Kvádrberk.

Na Skřivance čp. 339 (památka průmyslového dědictví), Děčín-Podmokly
Hostinec s budovou čp. 339, součást někdejší továrny na rybí konzervy (od 1909).

Nebíčko (Zámeček) (1905) (kulturní památka), Děčín-Pastýřská stěna
Romantizující stavbu v podobě hradní zříceniny s terasami vystavělo na vrcholu Pastýřské stěny město Podmokly jako vyhlídkovou restauraci. Svému účelu slouží dodnes. Dále viz Pastýřská stěna. Dále viz Pastýřská stěna.
Decin_Nebicko Decin_Nebicko Decin_Pastyrska-stena

Obelisk německého Horského spolku pro České Švýcarsko (1903), Děčín
Masivní jehlan k 25. výročí založení spolku (1903), jedné z nejstarších turistických organizací v Čechách.
Decin_ulice-17-listopadu_obelisk Decin_ulice-17-listopadu

Objekty staré industriální architektury (památky průmyslového dědictví):

  • v Horním Žlebu - část původně Schillerovy keramické továrny v Horním Žlebu,
  • v průmyslové zóně v Ústecké ulici, například nejstarší část kovohutí Constellium (lisovna), bývalá tiskárna SEVEROGRAFIA (Brettschneiderova) či někdejší čokoládovna DIANA,
  • v průmyslové zóně v Dělnické ulici, například budova někdejší tiskárny Gärtner, bývalá továrna CENTROFLOR (původně čokoládovna).

Oblastní muzeum Děčín s lapidariem (1735), Děčín-Podmokly
Sídlí v bývalém loveckém dvoře významného hraběcího rodu Thun-Hohensteinů. Najdete zde expozici o vývoji lodní dopravy na Labi, expozici věnovanou archeologickému výzkumu středověkého Děčína, gotickému sochařskému umění v regionu či ornitologickému obrazu Děčínska, ale také galerii a tematické i výtvarné výstavy. Park nacházející se před budovou se honosí mohutným exemplářem exotického jinanu dvoulaločného. Více o tématickém zaměření a expozicích muzea zde.
Decin_Oblastni-muzeum

Oblastní muzeum Děčín se zámeckou zbrojnicí, Děčín-zámecký areál
Zámecká expozice Oblastního muzea Děčín. Dále viz Oblastní muzeum Děčín.

Ovčí můstek přes Jílovský potok (1561) (kulturní památka), Děčín
Renesanční stavba s vysokým klenutím mostního oblouku, postavená pány z Bünau v souvislosti s rozšířením chovu ovcí.

Palouk (Fritschova louka), Děčín-Pastýřská stěna
Nezalesněná část jižní strany Pastýřské stěny, přístupná také z ulice Na Vinici. Dále viz Pastýřská stěna.

Památné stromy
Buk na nádvoří zámku, Buk v lesoparku na Kvádrberku, Dub při stezce k nemocnici, Dub u Bártíkovy školky, Dub u Bynova, Dub u Dolního Chlumu, Dub u Vlčího jezera, Jinan u muzea, Jinan u zámku, Jinan v Březinách, Liliovníky v Lázeňské ul., Lípa na Chlumu, Platan a borovice na Mariánské louce, Platany na Letné, Platany v Boleticích, Platany v Podmoklech, Skupina stromů v březinském parku, Skupina stromů ve Wolkerově ulici, Tis pod restaurací „Za větrem“, Škrabky, Tis ve dvoře, Tisy v Březinách, Tisovce na Mariánské louce, Tisovce u Jordánky, Tisovce u trati

Pamětní deska básníka Vladimíra Vokolka, Děčín (Vokolkova ul.)
Vokolkova ul. čp. 640.

Pamětní deska čtyř podmokelských legionářů, Děčín-Podmokly (Jungmannova ul.)
Jungmannova ul. čp. 640 (znehodnocená architektura někdejšího „Národního domu“ zdejších Čechů).

Pamětní deska letce-radisty Emila Türkla, Děčín (Hudečkova ul.)
Hudečkova ul. čp. 664 (původně Hellebrandovo sanatorium z r. 1903). Emil Türkl byl letcem-radistou čsl. jednotek R. A. F. ve Velké Británii.

Pamětní deska malíře Josefa Stegla, Děčín (Wolkerova ul.)

Pamětní deska malíře Rudolfa Vejrycha, Děčín-Podmokly (Divišova ul.)

Parčík s kašnou a budova býv. hotelu „Grand“ před Hlavním nádražím, Děčín-Podmokly
V letech 1901-1947 stála naproti nádraží mohutná, dominantní budova poštovního a telefonního úřadu.

Parčík s tělocvičnou (1888), Teplická čp. 343, Děčín-Podmokly

Pastýřská stěna, Děčín-Podmokly
Výrazný skalní masiv uprostřed města, uchovávající si však přírodní prostředí; lesopark s několika přístupovými cestami, s četnými vyhlídkami, skalními schodišti, odpočívadly, s městskou vyhlídkovou restaurací zv. Nebíčko (nebo též Zámeček) a s areálem zoologické zahrady; prostor upravil a zpřístupnil Horský spolek pro České Švýcarsko (1899). Více o vyžití v lesoparku na Pastýřské stěně zde.
Decin_Pastyrska-stena ZOO_26

Pivovar (1849) (kulturní památka) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Podmokly
Komplex budov původně thunského pivovaru vznikal postupně od roku 1849; nahradil starý panský pivovar z počátku 18. století, který musel ustoupit výstavbě železniční dráhy z Prahy do Drážďan.

Ploučnická stezka (cyklotrasa č. 15, dříve č. 251), Děčín
Cyklostezka Ploučnice je jednou ze čtyř páteřních cyklistických tras v Ústeckém kraji. Prochází obcemi Děčín - Malá Veleň - Benešov nad Ploučnicí - Františkov nad Ploučnicí - Starý Šachov. Má nadregionální charakter a spojuje Ústecký a Liberecký kraj. Podrobnosti zde.

Pomník Františka Jošta, zámeckého zahradníka (1862), Děčín-Podmokly
Pomník Františka Jošta, významného odborníka, pedagoga a zámeckého zahradníka, stojí na místě, kde r. 1862 nešťastnou náhodou při lovu zahynul.

Pomník J. V. Charváta, řídícího učitele české školy v Podmoklech, Děčín-hřbitov Folknáře

Pomník obětem druhé světové války (1964), Děčín-Folknáře

Pomník obětem první světové války, Děčín-Červený Vrch

Pomník obětem první světové války, Děčín-Dolní Žleb

Pomník obětem první světové války, Děčín-Krásný Studenec

Pomník obětem první světové války (1926), Děčín-Staré Město

Překladiště Loubí (1888) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Loubí

Přírodní koupaliště Maxičky, Děčín-Maxičky

Radnice (bývalá, dnes budova Okresního soudu) na Masarykově nám. (KP), Děčín

Rodný dům Dr. M. Tyrše s pamětní deskou (1932), Děčín-zámecký areál
Nejslavnější děčínský rodák, jeden z největších vlastenců, propagátorů češství, filozof a zakladatel českého organizovaného tělovýchovného hnutí se narodil v roce 1832 na děčínském zámku. V jeho rodném domě je Sokolskou obcí dodnes udržována a veřejnosti zpřístupněna jeho rodná světnička. Dále viz Zámek Děčín.

Rozhledna Velký Chlum (1930), Děčín
Rozhledna na Velkém Chlumu stojí ve výšce 508 m n.m. a byla postavena jako nástupkyně dřevěné rozhledny, která se nacházela na vrchu Malý Chlum. Jedná se o 16 m vysokou zděnou věž, která skýtá pohled na město Děčín, Děčínskou kotlinu a na část Českého středohoří.

Růžová zahrada se sala terrenou a glorietem, Děčín-zámecký areál
Barokní ozdobná zahrada s bohatou uměleckou výzdobou. Dále viz Zámek Děčín.

Růžový hřeben, Děčín

Řetězová lávka přes Mlýnský náhon, Děčín
Dále viz Zámek Děčín.

Rybník u Králova mlýna (přírodní památka), Děčín-Maxičky

Sloupková boží muka v Lužické ulici (kulturní památka), Děčín

Slunečná brána, Děčín / Bynovec / Kámen / Ludvíkovice

Socha Dr. Miroslava Tyrše (1926), Děčín-zámecký areál
Socha se nachází v severní části zámeckého parku - na Smetanově nábřeží. Dále viz Rodný dům Dr. Miroslava Tyrše.

Socha Panny Marie Immaculaty u Zámeckého rybníka (kulturní památka) (1787), Děčín-zámecký areál
Dále viz Zámek Děčín.

Socha sv. Jana Nepomuckého (1736), Děčín-před Oblastním muzeem Děčín
Barokní socha v parčíku před Oblastním muzeem, kde roste mohutný letitý exemplář jínanu dvoulaločného. Dále viz Oblastní muzeum Děčín.

Socha sv. Floriána, Děčín-Libverda-v areálu školy A.E.Komerse
Dále viz Botanická zahrada Libverda.

Socha sv. Floriána (1736), Děčín-před Oblastním muzeem Děčín
Barokní socha v parčíku před Oblastním muzeem, kde roste mohutný letitý exemplář jínanu dvoulaločného. Dále viz Oblastní muzeum Děčín.

Socha sv. Marka, Děčín-Horní Chlum

Socha sv. Matouše (kulturní památka), Děčín-Březiny-u kaple

Socha sv. Vojtěcha (kulturní památka), Děčín-Dolní Žleb
Socha stojí nad polabskou cyklostezkou 2, vedenou zde přímo po břehu Labe. Původně byla vystavena jako místo modliteb labských plavců při cestách do Saska.

Staroměstské venkovské domky čp. 29. 30, 33 (kulturní památka), Děčín-Staré Město
Dřevěné domky dochované ze staré zástavby; osídlení na levém břehu Ploučnice souviselo s původním středověkým městem na Mariánské louce.

Střelnice – kulturně-společenské středisko (1870), Děčín
Původně tradiční spolková měšťanská střelnice (1870, 1904), hlavní budova s bohatě zdobeným průčelím.

Šibeniční vrch s pavilonem Bohemie (1873), Děčín
Viz Vyhlídkový pavilon Bohemie.

Špitál a chudobinec U dvanácti apoštolů (1673) (kulturní památka) (dnes farní úřad), Děčín
Budova býv. špitálu a chudobince „U dvanácti apoštolů“ s barokním portálem s nápisem (1673). Dále viz Zámek Děčín.

Thunská lesovna (dnes Mototechna, funkcionalistická stavba čp. 150), Děčín-Podmokly

Thunská pila (1822) (dnes areál Medoza) u Terezínského rybníka (památka průmyslového dědictví), Děčín-Bělá

Thunská zbrojnice (1783) (dnes Státní oblastní archiv), Děčín-Podmokly
Budova Státního oblastního archivu v Litoměřicích, pobočka Děčín, Zbrojnická čp. 14, býv. thunská zbrojnice (Zeughaus) z r. 1783, později nově vystavěná.

Thunské lázně (1777), Děčín-Horní Žleb
Prostor bývalých thunských lázní sv. Josefa v Horním Žlebu, založených při pramenu železité vody (1777), hlavně ulice Labské nábřeží, Pod Svahem a dolní část Drážďanské; několik dochovaných, víceméně pozměněných staveb lázeňských domů a vil pocházejících z 19. století.

Thunské rekreační středisko Maxičky, Děčín-Maxičky
Rekreační hotel Maxičky s rybníkem, původně thunské rekreační středisko, klimatické lázně.

Thunský knížecí hostinec (dnes „U Přístavu“), Děčín-Podmokly
„U Přístavu“ čp. 669, secesní, původně knížecí hostinec se znakem Františka Thun Hohensteina na nároží.

Thunský lovecký dvůr (1735) (dnes Oblastní muzeum v Děčíně s lapidariem), Děčín-Podmokly
Viz Oblastní muzeum Děčín.

Thunský hospodářský dvůr (původně tvrz, dnes areál zahradnické a zemědělské školy), Děčín-Libverda
Viz Botanická zahrada Libverda.

Thunský hotel „Post“ (dnes internát Střední školy řemesel a služeb, čp. 32), Děčín-Podmokly
Internát Střední školy řemesel a služeb, Čsl. Mládeže čp. 32, původně thunský hotel „Post“, reprezentační budova vystavěná před zprovozněním železnice do Drážďan.

Trať Podmokelsko-duchcovské dráhy, tzv. Kozí dráha (1871) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Podmokly
Kozí dráha spojuje Děčín s Oldřichovem u Duchcova, Děčínsko s Krušnými horami. Prochází deseti městy a obcemi. Jejich starostové společně usilují o obnovu provozu Kozí dráhy. K jeho úplnému ukončení došlo necelý rok před 140. výročím provozu trati, tedy v roce 2010, kdy Drážní úřad rozhodl o zastavení veřejné drážní dopravy na této regionální dráze.

Tvrz Abraham (bývalý hospodářský dvůr, dnes železářství), Děčín-Rozbělesy
Pozůstatek největšího, podmokelského thunského dvora, původně renesanční tvrz s věží (nyní prodejna Abraham).

Tvrz Libverda (později thunský hospodářský dvůr, dnes areál zahradnické a zemědělské školy), Děčín-Libverda
Viz Botanická zahrada Libverda.

Tvrz Želenice (později thunská bažantnice, dnes jen pozůstatky v lesoparku Bažantnice (1707)), Děčín-Želenice
Viz Bažantnice.

Venkovská usedlost čp. 7 (kulturní památka), Děčín-Bechlejovice

Venkovská usedlost čp. 13 (kulturní památka), Děčín-Folknáře

Venkovská usedlost čp. 13 (kulturní památka), Děčín-Jalůvčí

Venkovská usedlost čp. 34 (kulturní památka), Děčín-Horní Oldřichov

Venkovská usedlost čp. 45 (kulturní památka), Děčín-Březiny

Venkovské usedlosti čp. 2, 25 (kulturní památka), Děčín-Nebočady

Venkovské usedlosti čp. 15, 26 (kulturní památka), Děčín-Lesná

Venkovské usedlosti čp. 23, 27 (kulturní památka), Děčín-Velká Veleň

Venkovské usedlosti čp. 25, 30 (kulturní památka), Děčín-Bělá

Venkovský dům U kapličky (kulturní památka), Děčín

Vila Labská (kulturní památka), Děčín

Vila Rudolfa Brettschneidera ve stylu art-deco (1925), Děčín (ul. El. Krásnohorské)

Vila Tereza, Děčín-Podmokly (Mírové nám.)

Vila Valdštejn (před r. 1870), Děčín-Horní Žleb (ul. Pod Svahem)

Vlčí jezero, Děčín-Maxičky

Vyhlídka Císařská (1879), Děčín-Kvádrberk
Císařská vyhlídka na vrcholové plošině Kvádrberku (1879), původně hlavní cílové místo návštěvníků lesoparku, vybavené lavičkami, hostincem (dnes už nestojí) a vysokým pískovcovým obeliskem vztyčeným k manželskému jubileu císařského páru Františka Josefa I. a Alžběty. Krásné výhledy na město Děčín a kaňon Labe. Dále viz KvádrberkLabská stráž.

Vyhlídka F. J. Jahna (Jahnova plošina) (1908), Děčín-Pastýřská stěna
Vyhlídkové místo v masivu Pastýřské stěny s pozůstatky pomníčku, který nesl bustu F. J. Jahna (1908), zakladatele německé tělovýchovy. Dále viz Pastýřská stěna.

Vyhlídkový pavilon Bohemie (1873), Děčín
Vyhlídkový pavilon Bohemie stojí na Šibeničním vrchu, kde stál ještě po r. 1850 popravčí domek jako pozůstatek výkonu hrdelního práva. Po jeho snesení byla skalní terasa upravena a na ní postaven na počest Severozápadní dráhy vyhlídkový pavilon (1873).

Vyhlídkový pavilon Labská stráž (1890), Děčín-Kvádrberk
Malebný vyhlídkový pavilon nad údolím Labe (1890), severně od Císařské vyhlídky na Kvádrberku.

Výletní loď na Labi
Zažijte na Děčínsku plavbu kaňonem Labe – přírodní rezervací s nádhernými scenériemi! Více o plavbě na Labi výletní lodí zde.

Zahradnický dům, Děčín-zámecký areál
Viz Zámek Děčín.

Zámecká kaple (Kaple sv. Jiří), Děčín-zámecký areál

Zámecká konírna, Děčín-zámecký areál
Viz Zámek Děčín.

Zámecká severní zahrada se skalním průchodem a řetězovou lávkou, Děčín-zámecký areál
Viz Zámek Děčín.

Zámecká sýpka, Děčín-zámecký areál
Viz Zámek Děčín.

Zámecké jižní zahrady, Děčín-zámecký areál
Viz Zámek Děčín.

Zámecký rybník, Děčín-zámecký areál
Viz Zámek Děčín.

Zámeček (Nebíčko) (1905) (kulturní památka), Děčín-Pastýřská stěna
Viz Nebíčko.

Zámek Bynov (1605) (dnes areál průmyslové výroby) (kulturní památka), Děčín-Bynov

Zámek Děčín a Růžová zahrada se sala terrenou a glorietem (kulturní památka), Děčín
Děčínský zámek patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. V Ústeckém kraji se řadí dokonce mezi nejnavštěvovanější památkové objekty. Tyčí se na skalním ostrohu nad soutokem řek Labe a Ploučnice a tvoří nádhernou dominantu našeho města. Více o areálu děčínského zámku zde.

Zimní přístav Rozbělesy (1858) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Rozbělesy
Zimní přístav Rozbělesy (1858) byl vybudován pro zimování lodí, později byl rozšířen a vystavěno překladiště, významné pro rozrůstající se průmyslové podniky.

ZOO Děčín, Děčín-Pastýřská stěna
Zoologická zahrada na Pastýřské stěně v Děčíně byla otevřena roku 1949 (jako druhá v severních Čechách). Dnes chová přibližně 450 kusů zvířat ve více než 150 druzích. Jejím hlavním záměrem je chov vzácných a málo známých druhů zvířat, se kterými se v naší zemi jinde nesetkáme. Kromě vlastní prohlídky zoo je možné vydat se také na dobrodružnou plavbu po Rajských ostrovech. Více o děčínské ZOO zde.

ZOO Děčín - Rajské ostrovy (expozice ZOO Děčín), Děčín-Podmokly
Viz ZOO Děčín.

Železniční most Loubí – Prostřední Žleb (1874) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Loubí / Děčín-Prostřední Žleb
Železniční most Loubí – Prostřední Žleb (1874) vystavěla Severozápadní dráha k napojení na levobřežní trať spojující Prahu s Drážďany.

Železniční most v Podmoklech (1867) (památka průmyslového dědictví), Děčín-Podmokly
Železniční most v Podmoklech (1867) sloužil původně České severní dráze spojující Podmokly a Děčín s Varnsdorfem.

Železniční stanice Děčín-východ (kulturní památka, památka průmyslového dědictví), Děčín
Areál nádraží Děčín-východ v ul. 17. listopadu je architektonicky působivý objekt s honosnou budovou bývalé Rakouské severozápadní dráhy s Modrým salonkem, dále s budovou bývalé České severní dráhy, rozlehlým vlakovým seřadištěm a nad ním s lávkou pro pěší. Jak cestovat vlakem po děčínsku se dozvíte zde.

Železniční stanice Děčín-hl.n. v ul. Čsl. mládeže (kulturní památka), Děčín
Viz Hlavní nádraží.

Židovská synagoga (1907) (kulturní památka), Děčín-Podmokly
Vystavěla ji podmokelská židovská obec v letech 1906-1907 v pseudooreintálním stylu s výraznými secesními prvky. Naštěstí unikla osudu, který stihl velké množství synagog v Čechách, zejména v někdejších Sudetech. Stojí při cestě z Podmokel na Pastýřskou stěnu. Více o synagoze zde.



Dobkovice
www.dobkovice.cz
Obec se nachází v jižní části okresu Děčín cca 7 -9 km od Děčína směrem na Ústí nad Labem. Geograficky náleží Českému středohoří. První zmínky o existenci obce Dobkovice (historický název Topkowitz ) pocházejí z roku 1383.



Dobrná
www.obec-dobrna.cz
Nachází se v severních Čechách v okrese Děčín. První zmínka o obci je datována z roku 1467. Dominantou obce je rozhledna Sokolí vrchJednou z významných výhod obce je poměrně vysoká nadmořská výška (400 m.n.m), která příznivě ovlivňuje čistotu ovzduší.

Rozhledna na Sokolím vrchu, Dobrná
Nachází se v nadmořské výšce 506 m. n. m. Rozhledna je 51 m vysoká s vnějším točitým schodištěm. Zpřístupněna byla 1.5.2004. Na zastřešenou výhledovou plošinu vede 162 schodů.



Dolní Habartice
www.dolni-habartice.cz
Obec se nachází v okrese Děčín a rozkládá se v Českém středohoří v údolí říčky Bystrá, asi 9 km od Děčína, v severovýchodním sousedství města Benešov nad Ploučnicí. Krajina je mírně zvlněná (nadmořská výška cca 220 - 230 m n. m.), většinu území pokrývá zemědělská půda. Celé území obce se nachází v okrajové části CHKO České středohoří a leží na okraji CHOPAV Severočeská křída.



Františkov nad Ploučnicí
www.frantiskovnadploucnici.cz
Obec leží v údolí řeky Ploučnice mezi Českou Lípou a Děčínem. Významnou dominantou obce jsou pozůstatky hradu Ostrý - Scharfenstein na čedičové skále nad řekou Ploučnicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1708.

Terezínské údolí, Františkov nad Ploučnicí
Kolonie domků pro pracovníky textilních továren, kterou nechal v roce 1869 postavit továrník Mattausch. Dnes je Terezínské údolí nejstarší zachovalou dělnickou kolonií v Evropě.

Zřícenina hradu Ostrý, Františkov nad Ploučnicí
Zřícenina hradu Ostrý je kulturní památkou. Hrad byl založen v polovině 13. století a přibližně od roku 1515 je opuštěný. Dnes jsou zde vidět zbytky hradeb a z vrcholu je nádherný výhled do okolí.



Heřmanov
www.hermanov.cz
Obec Heřmanov se rozkládá asi devět kilometrů jihovýchodně od Děčína. Obec se nachází v nadmořské výšce 274 metrů. První písemná zpráva pochází z roku 1273. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem.



Horní Habartice
www.hornihabartice.cz

Obec se nachází v údolí říčky Bystrá, asi 9,5 km východně od Děčína a 3,5 km severovýchodně od Benešova nad Ploučnicí Rozkládá se v Českém středohoří. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. Mezi pamětihodnosti obce patří Kostel sv. Jana Křtitele, který byl v roce 2008 rekonstruován.



Hřensko
www.hrensko.cz
Malá hraniční obec při hranici s Německem tvoří vstupní bránu do Národního parku České Švýcarsko. Svoji polohou na soutoku řek Labe a Kamenice, je Hřensko se svými 115 m.n.m. nejníže položeným místem v České republice. Celá obec se vine v hluboké rokli podél říčky Kamenice lemována mnoha restauracemi, hotely a pensiony.

Divoká soutěska, Hřensko
Působivá přírodní partie úzké soutěsky řeky Kamenice, částečně přístupná jen převozem na pramicích.

Edmundova (Tichá) soutěska, Hřensko
Edmundova soutěska patří k nejcennějším a nejzajímavějším částem Českého Švýcarska. Je pojmenovaná po knížeti Edmundu Clary-Aldringenovi. Část rokle je přístupná pouze jízdou na pramicích, jejichž provoz byl zahájen roku 1890.

Horolezecká oblast Hřensko, Hřensko
Významnou lezeckou oblast Hřensko, která se nachází v srdci Českosaského Švýcarska, rozdělujeme na dvě rozlehlé skupiny. První skupinu Soutěsky tvoří věže, rozptýlené v úbočích úchvatného kaňonu říčky Kamenice. Věže jsou z měkkého, místy lámavého pískovce (zákaz lezení za mokra) a nedosahují velkých výšek. Tato skupina je přístupná jednak ze silnice Hřensko-Mezní Louka a odbočky do Mezné, jednak ze silnice Růžová-Janov. Druhou skupinu Pravčická brána tvoří věže rozptýlené ve skalních hřebenech severně od silnice Hřensko- Mezní Louka.

Pravčická brána - Národní přírodní památka, Hřensko
Jeden z nejznámějších morfologických útvarů českých skalních měst. Tento skalní most se stal symbolem Národního parku České Švýcarsko. Svými rozměry je největší pískovcovou skalní bránou v Evropě. Zástupci Českého Švýcarska spolu s kolegy ze Saska připravují návrh na zápis jedinečné přírodní oblasti Českosaské Švýcarsko na Seznam světového dědictví UNESCO. Pokud by se zápis zadařil, byl by to první zápis na seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO v České republice.

Údolí Suché Kamenice, Hřensko / Arnoltice
Údolí Suché Kamenice je pozoruhodný skalní kaňon stejnojmenné říčky, po které se v minulosti plavilo dřevo z místních kopců dolů k Labi. Veřejnosti byl kaňon zpřístupněn už za dob významného šlechtického rodu Clary-Aldringenů (podobně jako např. Soutěsky ve Hřensku). Údolí spojuje po značených turistických i místních stezkách obce Hřensko, Labská Stráň, Arnoltice a Janov. Pro svou tichost a romantičnost je velmi oblíbené nejen mezi místními, ale především mezi turisty, kteří se tudy ze všech jmenovaných obcí pohodlně dostanou na vyhledávanou labskou vyhlídku Belveder (Labská Stráň).



Huntířov
www.huntirov.obec.cz
Nachází se na území okresu Děčín v nadmořské výšce 372 m. n. m. Obec Huntířov se rozkládá asi devět kilometrů východně od Děčína. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352Pro využití volného času je v obci k dispozici koupaliště a sportovní hřiště.

Větrný mlýn, Huntířov
První zmínka o větrném mlýnu holandského typu na Františkově vrchu v Huntířově je z roku 1897. Mlýn stojí asi 500 m na jihovýchod vpravo od silnice do Brložce.



Janov
www.janovuhrenska.cz
Vesnice Janov nachází na hranici národního parku České Švýcarsko přibližně 3 km jihovýchodně od pohraniční obce Hřensko. Rozprostírá se na skalní plošině nad údolím řeky Kamenice a Janovského potoka. Období založení obce sahá do poloviny 14. století. Na počátku 15. století byla obec majetkem rodové linie Berků z Dubé, kteří byli nuceni majetek zastavit a ten připadl pánům z Vartenberka.

Golf Janov, Janov
Golfové hřiště Janov je přírodním typem hřiště s mimořádnou scenérií okolních pískovcových stěn. Nehledáte-li velký golfový resort a chcete-li mít pro svoji hru klid, volba Janova je správná. V zimních měsících se golfové hřiště promění v běžkařský areál se strojem frézovanými tratěmi a sněhovým manšestrem pro bruslaře.

Kaple sv. Jana Nepomuckého, Janov
Kaple sv. Jana Nepomuckého byla vystavěna v pozdně barokním slohu. Jedná se o obdélnou kapli s trojúhelníkovým štítem a barokní, zlidovělou sochou sv. Jana Nepomuckého umístěnou v nice.

Větrný mlýn, Janov
Větrný mlýn holandského typu stojící na jihozápadním okraji u malého rybníčku. Byl postaven patrně roku 1844. Dnes slouží mlýn jako soukromý rekreační objekt.



Janská
www.obec-janska.cz
Malá obec, která se nachází na trojmezí národních parků - České středohoří, Labské pískovce a Lužické hory. Obcí protékají tři toky, z nichž nejznámější je řeka Kamenice, která zde vytvořila nádherný kaňon zvaný Rabštejnské údolí. Historie obce je bohatá a začíná už v 19. století, kdy zde vystavěl několik továren na zpracování bavlny podnikatel Franz Preidel.

Muzeum Rabštejn, Janská
Název Rabštejn vznikl proto, že místní obyvatelé (Němci) tak říkali skalnímu útvaru majícímu podobu havrana (neměcky Rabe). V polovině 19. století se začaly stavět zdejší přádelny bavlny a skála byla využita na stavební materiál. Koncem srpna 1944 byl v Rabštejně zřízen koncentrační tábor (KT) - pobočka KT Flosenburg, jehož vězni byli určeni k ražbě podzemních štol.



Jetřichovice
www.obec-jetrichovice.cz
Jetřichovice jsou turistickým centrem vlastního Českého Švýcarska. Obec vznikla koncem 14. století v souvislosti s hradem Falkenštejnem, postaveným na ochranu hojně využívané obchodní cesty České silnice, která spojovala Čechy se Saskem a Lužicí. Jetřichovice, Rynartice, Všemily i Vysoká Lípa jsou rozprostřeny v nejkrásnější části Českého Švýcarska. Staré chalupy tu objevíte stulené pod pískovcovými skalami nebo naopak na slunných svazích s překvapivými pohledy na pitoreskní krajinu roklí, skal i zalesněných čedičových kopců, jimž dominuje úchvatný kužel Růžovského vrchu, symbolické hory severních Čech. Staré kostelní stezky zde padají do tmavých pískovcových roklí, aby z nich vystoupaly po omšelých vytesaných schůdkách opět vzhůru k dávno zapomenutým usedlostem a vesnickým kostelům. Samotné Jetřichovice jsou obklopeny scenérií Jetřichovických skal, které oplývají mnoha rozmanitými vyhlídkovými skalními útvary majícími své tajné příběhy, které stojí za to poodhalit.

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, Jetřichovice
V nedávné době byl zrekonstruován, i díky příspěvkům původních obyvatel. Pyšní se zvonem z r. 1506 a novým zvonem zasvěceným svaté Anně. Ke kostelu přiléhá opravený původní hřbitov. Z louky nad kostelem se otevře panorama Jetřichovických skal.

Budova býv. ozdravovny z r. 1927, Jetřichovice
Honosná budova se zahradou, v pěkném prostředí před vstupem do Jetřichovických skal.

Dolský mlýn, Jetřichovice
V areálu bývalého Dolského mlýna z r. 1515 v soutěsce Kamenice se připravovala filmová pohádka Pyšná princezna (1952). Řada scén se natáčela ve skalních roklích kolem Jetřichovic a na Panské skále u Kamenického Šenova. V roce 2008 hostily nyní už rozvaliny mlýna tvůrce filmů Ztracený princ a Peklo s princeznou. V krásném prostředí v údolí Kamenice nedaleko proti proudu Dolského mlýna najdete nejstarší železobetonový most v bývalém Rakousku-Uhersku. Na Dolský mlýn vedou značené cesty z Vysoké Lípy, Kamenické Stráně a Jetřichovic.

Falkenštejn, Jetřichovice
Na skalním ostrohu SV od Jetřichovic nad Haťovým dolem stával poměrně velký hrad Falkenštejn, založený koncem 13. století rodem Michalovců. Koncem 15. století hrad zanikl. Roku 1852 dala kněžna Vilemína Kinská upravit přístup ke hradu a celý prostor pro turistiku. Dnes je objekt obtížně přístupný.

Grieslův mlýn, Jetřichovice
Při zeleně značené cestě do České Kamenice – romantické zátiší s rybníčkem mezi skalami – kdysi výletní místo s půjčovnou lodiček.

Horolezecká oblast Jetřichovice, Jetřichovice
Horolezecké cíle se převážně nalézají na S od obce Jetřichovice v údolích a srázech Jetřichovických skal. Do oblasti zahrnujeme i osamělé skály a skupinky skal v Pavlině údolí (údolí Chřibské Kamenice JZ od Jetřichovic) a nad osadou Studený.

Horolezecká oblast Tokáň, Jetřichovice
Oblast tvoří rozsáhlé skalní bludiště s obtížnou orientací, kde je obvykle nutné věže hledat. Nevysoké věže jsou z měkkého pískovce (zákaz lezení za mokra). Jsou rozptýleny ve skalních hřebenech a roklích rozsáhlého lesního komplexu východního okraje Českého Švýcarska. Přirozeným východiskem je bývalý lovecký zámeček Na Tokáni.

Chalupy s podstávkou, Jetřichovice
Naleznete ve všech částech obce, mimořádně působivé jsou chalupy ve Vysoké Lípě – vesnická památková zóna (jedna ze 4 v bývalém děčínském okrese).

Koupaliště, Jetřichovice
Ke koupání v Jetřichovicích je možné využít vnitřní bazén o velikosti 10x4m se saunou v hotelu Zámeček v Rynarticích (www.hotel-zamecek.cz), venkovní bazén o délce 25 m a menší bazén pro děti u hotelu Bellevue v Jetřichovicích (www.volny.cz/hotelbellevue/) nebo bezplatně obecní koupaliště v údolí Chřibské Kamenice u autokempu.

Jezdecký areál Všemily, Jetřichovice (osada Všemily)
Přístupný jen na základě předchozí dohody. Více na: www.jizdarna-vsemily.cz

Křížový vrch u Rynartic, Jetřichovice (osada Rynartice)
Kruhový rozhled z travnatého vrcholu překvapí detailem Jetřichovických skal z neznámé východní strany a mimořádně elegantním tvarem Růžovského vrchu.

Ledopády pod skalním hradem Falkenštejn, Jetřichovice
Působivá zimní atrakce, přístupná Můstkovým dolem po žluté turistické stezce.

Loupežnický hrad – Šaunštejn, Jetřichovice (osada Vysoká Lípa)
Šaunštejn je jedním z nejkrásnějších skalních hradů Českého Švýcarska, vypíná se nad obcí Vysoká Lípa. Byl jedním z četných skalních hradů, které chránily Českou stezku na cestě do Saska. Majitelé hradu Berkové z Dubé se nechvalně proslavili tím, že se pro ně hrad stal útočištěm k loupeživým výpravám do okolí. Proto je Šaunštejn znám také pod názvem Loupežnický hrad.

Malá Pravčická brána, Jetřichovice (osada Vysoká Lípa)
Menší obdobu známé Pravčické brány nalezneme v Jetřichovických stěnách. Je vzdálena 2 km severně od Vysoké Lípy a přestože nedosahuje tak monumentálních rozměrů jde o další jedinečný příklad perforace pískovcových skal na území Národního parku České Švýcarsko.

Mariina skála, Jetřichovice
Skalní vyhlídka s altánem v blízkosti Jetřichovic, symbol Českého Švýcarska. Původně požární pozorovatelna, turisticky zpřístupněna v roce 1856 knížetem Ferdinandem Kinským.

Meandry Chřibské Kamenice (PP), Srbská Kamenice / Jetřichovice (osada Všemily)

Na Tokáni, Jetřichovice
Lovecké chaty a zámeček Na Tokáni byly vystavěny v 19. století uprostřed zrušené lovecké obory. Bývalo zde obydlí vrchnostenského úředníka, kuchyně, strážnice, koňská stání a kočárovna.

Pavlino (Pavlínino) údolí, Jetřichovice
Jediný skalnatý důl, který naleznete na říčce Chřibská Kamenice, nese název Pavlino údolí. Tento kousek překrásné přírody leží za obcí Jetřichovice. Od roku 1993 je údolí přírodní památkou.

Ptačí kámen, Jetřichovice (osada Vysoká Lípa)
Skalní vyhlídka nad kaňonem Kamenice poblíž Vysoké Lípy. K vyhlídkovému bodu vede krátká odbočka z modré turistické značky vedoucí od Mezní Louky k Vysoké Lípě.

Rudolfův kámen (Ostroh), Jetřichovice
Vynikající výhledový bod v pískovcové hradbě Jetřichovických skal v blízkosti Tokáně. Skálu tvoří proželezněný pískovec: železité inkrustace zde vytvářejí pokličky, roury a jiné pozoruhodné tvary.

Skalní kaple sv. Ignáce ve Všemilech, Jetřichovice (osada Všemily)
Pozoruhodný prostor vytesaný ve skalním bloku počátkem 19. století, působivě umístěn v blízkosti starých chalup.

Trpasličí skála, Jetřichovice (osada Rynartice)
Vydáte-li se do Českého Švýcarska k Jetřichovicím, v zatáčkách mezi Rynolticemi a Jetřichovicemi můžete projít stezku vedoucí mezi skalami. Společnost Vám budou dělat sami trpaslíci a Sněhurka. Tuto stezku s trpaslíky vytvořil již v roce 1870 rynartický hospodář Eduard Vater, dílo po něm pak dokončil jeho syn.

Úzké schody, Jetřichovice
Skalní průrva nedaleko chat Na Tokáni u Jetřichovic. V 19. století iniciativou majitele českokamenického panství Ferdinanda knížete Kinského zpřístupněna schodištěm. Původně byla nazývána Trpasličí roklí, lidově Úzké či Andělské schody.

Vilemínina stěna, Jetřichovice
Skalní ostroh nedaleko Jetřichovic, původně nazývaný Černá stěna. Název dostal na památku Vilemíny kněžny Kinské, matky majitele panství. Je odtud úchvatný výhled na Jetřichovice a Růžovský vrch.

Zadní Jetřichovice, Jetřichovice
Na konci 19. století byla obec Zadní Jetřichovice oblíbeným výletním místem Saského i Českého Švýcarska. Obec se nalézala přímo na hranici mezi Saskem a Čechami nad řekou Křinicí. Zde se setkávaly cesty od Mezní Louky, Kyjovského udolí, Jetřichovic a od Horní a Dolní klauzy (Obere und Untere Schleuse). Restaurace „Kirnitzsch-Schänke“ (Křinická hospoda) byla proslulá široko daleko. Oblíbené byly také „Gasthof Hirsch“ (Hospoda u Jelena), hostinec „Hegerhaus“ (Hájovna) a hospoda „Waldfrieden“ (Lesní mír). Po ukončení druhé světové války byli původní obyvatelé odsunuti a budovy zničeny. Od poloviny padesátych let již osada neexistuje. Dodnes jsou patrné základy stavení a hotelů, které se snaží odkrýt a v budoucnu zakonzervovat několik dobrovolníků ve spolupráci se Správou NP České Švýcarsko. Je zde hraniční most přes řeku, posezení a rozcestník.



Jílové
www.mujilove.cz

Horolezecká oblast Děčínský Snežník

Jeskyně pod Sněžníkem (PP), Jílové (osada Sněžník)

Kozí dráha (trať Podmokelsko-duchcovské dráhy) (1871), Jílové / Děčín
Neprovozovaná regionální trať Podmokelsko-duchcovské dráhy z roku 1871, památka průmyslového dědictví. Město Jílové bojuje společně se statutárním městem Děčín a všemi dalšími městy a obcemi na trati o její záchranu. Více o trati zde.

Lotarův vrch, Jílové
Lotarův vrch (512 m n. m.) - s tímto místem jsou spojeny události bitvy mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým císařem Lotarem roku 1126. Zjara je kopec porostlý konvalinkami, roste tu kokořík, stavače a střevičník pantoflíček.

Pod Lesem (PR), Jílové

Rozhledna Děčínský Sněžník, Jílové (osada Sněžník)
Pokud máte rádi krásné výhledy do krajiny, neměli byste určitě při svých toulkách Děčínskem vynechat rozhlednu na Děčínském (Vysokém) Sněžníku (723 m n. m.). Dojít se k ní dá po značených turistických cestách například ze Sněžníku, Jílového, Děčína či z Tisé. Rozhledna na Děčínském Sněžníku je nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách (1864) a je zapsána na seznamu kulturních památek České republiky.

Socha sv. Jana Nepomuckého (KP), Jílové (osada Martiněves)

Venkovská usedlost čp. 10 (KP), Jílové (osada Martiněves)

Venkovské usedlosti čp. 5, 11, 55, 58, 83, 87 (KP), Jílové (osada Sněžník)

Venkovské usedlosti čp. 18, 27 (KP), Jílové (osada Kamenná)

Výrovna, Jílové
540 m vysoký vrch nad městem, dostupný pouze pěšky po žlutě značené turistické cestě.

Zámek Jílové, Jílové
Jeho počátky sahají k roku 1348, kdy na místě současného zámku stávala tvrz patřící k hradu Lipý. Postupem času tato tvrz prošla několika přestavbami v renesanční zámek. Součástí rekonstrukce Jílovského zámku bylo vytvoření nádherného romantického parku s jezírkem, zahradními plochami a sportovišti. Pokud se pro návštěvu jílovského zámku rozhodnete, doporučujeme Vám spojit prohlídku renesančních prostor a bývalých pokojů rodu Thunů s návštěvou krásné zámecké zahrady.

Zemědělský dvůr čp. 26 (KP), Jílové (osada Martiněves)



Kámen
www.obec-kamen.cz
Malebná vesnička Českého Švýcarska leží cca 6 km od Děčína. Obec leží v nadmořské výšce v rozmezí od 335 do 360 m.n.m. Okolí je ideální pro turistické túry i výlety na kole.



Kunratice
www.obec-kunratice.cz
Nachází se severně od České Kamenice. Rozkládají se na dvou katastrálních územích - Kunratice u České Kamenice a Studený u Kunratic. V obci se dochovalo několik lidových domů, z nichž je pozoruhodný například patrový roubený dům s podstávkou, zvaný "Na kovárně", nebo další roubený dům, stojící ve východní části obce.



Kytlice
www.obec-kytlice.cz
Malá obec, která leží na říčce Kamenici, 6 km severně od města Nový Bor. Kytlice byly v minulosti známy jako sklářská vesnice, dnes jsou převážně ves chatařů a turistů jezdících sem za krásnou krajinou Lužických hor a nedaleké Jedlové.

Klíč, Kytlice
Strmý znělcový kužel Klíč je jednou z nejznámějších a nejvýraznějších krajinných dominant Lužických hor. Za jasného počasí jsou odtud vidět i Jizerské hory a Krkonoše.

Kostel sv. Antonína Paduánského, Kytlice 
Výstavba kostela byla započata roku 1777 a dokončena v roce 1782, kdy došlo také k vysvěcení. Kostel má nezvykle bohatý interiér.

Pětikostelní kámen, Kytlice
Severovýchodně od obce Kytlice, nedaleko Stožeckého sedla je nevelká čedičová skalka nazývaná Pětikostelní kámen (689 m.n.m.). Od Pětikostelní skalky je krásný výhled do údolí Lesenského potoka, na Jelení kameny, Jedlovou a Tolštejn, do okolí Jiřetína pod Jedlovou a dále směrem k Rumburku.



Labská Stráň
www.labskastran.cz
Obec je vzdálena 15 km od Děčína. Necelý kilometr od středu obce je položena pískovcová vyhlídková terasa Belveder s výhledem na kaňon Labe. Při návštěvě poznáte nádhernou historii zdejšího kraje a jste uchváceni pohledem do srdce Českosaského Švýcarska.

Belvedér, Labská Stráň
Tato vyhlídková plošina (asi 130 metrů nad hladinou Labe) je nejstarší upravenou vyhlídkou Českého Švýcarska. Je z ní krásný výhled do hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Růžový hřeben, Labská Stráň
Růžový hřeben je označení pro mohutnou členěnou stěnu nad pravým břehem Labe, odkud je naprosto fantastický výhled nejen na řeku, ale i celé její okolí.



Ludvíkovice
www.ou-ludvikovice.cz
Obec Ludvíkovice se nachází necelé 4 km od Děčína směrem na Liberec. Obec leží v CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří. Území obce je ze západu ohraničeno tokem Labe a nad ním se vypínajícím Růžovým hřebenem (pískovcové skály) se souvislým lesním porostem a vrcholem Růžová vyhlídka (432 m n.m.), ze které je možné vidět kaňon Labe.



Malá Veleň
www.mala-velen.cz
Leží na dolním toku řeky Ploučnice. Hladina řeky má 162 cm, po obou stranách se rozkládají kopce. Obec se nachází v nadmořské výšce 205 metrů. Obec zahrnuje i osadu Jedlka, Soutěsky a část obce u Benešova nad Ploučnicí. Dominantou obce je Kostel v Jedlce.

Horolezecká oblast České Středohoří (nepískovce), sektor Malá Veleň, Malá Veleň
/OVK Středohoří Skalní oblasti ČHS/

Kostel sv. Anny (kulturní památka), Malá Veleň (osada Jedlka)
Jedlka se v roce 1234 stala samostatnou farností. Kostel, který tu vznikl, byl nejdříve dřevěný. Dnešní podoba je z roku 1700. Velice cnným prvkem kostela sv. Anny jsou varhany, na které přispěl dokonce císař František Josef I.!!! Mimo pravidelné mše, které se konají vždy lichou neděli v měsíci od 16:30, je prohlídka kostela možná po předchozí domluvě na e-mailu: mala-velen@seznam.cz nebo tel.: 607 583 271. Zájemci o historii si po domluvě mohou kromě kostela prohlédnout také kopii obecní kroniky od roku 1945, překlad dvou německých kronik (Nederovu, Bansetovu) a množství historických pohlednic a fotografií. K zakoupení je celá řada upomínkových předmětů. Bližší informace na www.mala-velen.estranky.cz.

Lamafarma, Malá Veleň (osada Jedlka)
Lamafarma – chov lam krotkých, miniaturních oslíků, chov zakrslých koz, možnost uspořádání exkurze po chovné stanici. www.lamafarma.cz.

Ploučnická stezka, Malá Veleň
Cyklotrasa č. 15, dříve č. 251), Děčín - Malá Veleň - Benešov nad Ploučnicí - Františkov nad Ploučnicí - Starý Šachov
Cyklostezka Ploučnice je jednou ze čtyř páteřních cyklistických tras v Ústeckém kraji. Stezka má nadregionální charakter a spojuje Ústecký a Liberecký kraj. Podrobnostizde.

Socha Sv.Anny (kulturní památka), Malá Veleň (osada Jedlka)
Socha patronky obce, jíž je zasvěcen i místní kostel, stojí před místní restaurací. Společně s kostelem prošla nedávnou rekonstrukcí.

Venkovské usedlosti čp. 23, 44, 49 (kulturní památka), Malá Veleň

Malá Veleň Malá Veleň Malá Veleň Malá Veleň

Snímky poskytlo Kulturně–historické sdružení Malé Veleně, Jedlky a Soutěsky, text zpracovalo Městské informační centrum Děčín - Atlantik

Ubytování v Malé Veleni



Malšovice
www.malsovice.cz
Obec Malšovice se nachází na levém břehu řeky Labe v severní části Chráněné krajinné oblasti České středohoří na pomezí CHKO Labské pískovce v nadmořské výšce 200 m.n.m. Převládají zde smíšené lesy s největším zastoupením smrků, borovic, modřínů, dubů, buků, habrů a lip a luční a mezní porosty, kde žije poměrně početná zvěř.

Koupaliště Malšovice, Malšovice
Najdete zde malý bazén, brouzdaliště, perfektní čistotu a údržbu. Vedle jsou tenisové kurty a fotbalové hřiště.

Kostel sv. Prokopa, Malšovice (osada Javory)
Kaple ve střední části obce byla postavena roku 1748, roku 1772 byla přestavěna na kostel, přičemž zřejmě došlo ke změně zasvěcení.



Markvartice
www.markvartice.cz
Hezká obec v údolí říčky Bystrá, která je pro svou polohu na rozhraní tří chráněných krajinných oblastí a národního parku vhodným výchozím bodem pro výlety do Českého Švýcarska a Labských pískovců, Českého středohoří i Lužických hor. Leží při trase turistické lokálky Děčín - Jedlová. Obec je součástí svazku obcí Benešovska. K založení Markvartic, které vznikly jako jedna z lánových obcí, došlo pravděpodobně již v první polovině 13. století.

Cykloturistická trasa Markvartice - Studený - Jedlová, Markvartice

Hora Hana, Markvartice
Vrch Hana je velice působivým místem s nádhernými výhledy na markvartickou kotlinu, Grosser Zschirnstein a saské stolové hory, na Růžovský vrch a Děčínský Sněžník. Dostupná z Markvartic během cca hodinové chůze. Pod jejím vrcholem se nachází suťový prales.

Kamenný most přes potok Bystrá, Markvartice
Kamenný jednoobloukový most přes potok Bystrá. Podle nápisu, vytesaného do návodního klenáku, pochází z roku 1746, nelze vyloučit existenci staršího předchůdce. V roce 2008 opraven a vybaven novým zábradlím. Překonává potok Bystrá těsně u tvrze Červený Dvůr na nejjižnějším konci Markvartic, asi 300 m od zdejší železniční zastávky.

Koňská farma, Markvartice

Kostel sv. Martina (kulturní památka), Markvartice
Barokní kostel sv. Martina z let 1701-1703, obklopen staletými lipami, stojí na návrší mezi obcemi Markvartice a Veselé. Nově opraven.

Podstávkové domy (Chalupy s podstávkou), Markvartice
Tak jako většina obcí na Děčínsku, i Markvartice se pyšní tradiční lidovou zástavbou s podstávkovými domy. Typickým zástupcem je zde např. Dům u Svobodů s břidlicovým štítem.

Smírčí kříž z roku 1625, Markvartice
Podle pověsti označoval místo, kde byl v roce 1625 zabit poslední rytíř von Rothenhofe (Ota z Vartenberka), držitel tvrze Červený Dvůr. Kříž je dnes již bohužel k nenalezení.

Socha sv. Antonína Padovského, Markvartice
Pískovcová socha sv. Antonína Padovského z roku 1750. Autorství sochy je připisováno markvartickému sochaři Johannu Wenzlovi Fügerovi.

Socha sv. Františka Xaverského, Markvartice
Barokní socha z roku 1750.

Sportovní areál, Markvartice u Děčína
Ve sportovním areálu je k využití travnaté fotbalové hřiště, dvě tréninková travnatá hřiště, asfaltová plocha pro nohejbal, tenis, košíkovou apod. V areálu je možno využít i hřiště na plážový volejbal. Dále je v obci zrekonstruovaná sportovní hala v tělocvičně ZŠ.

Suťový prales, Markvartice
Prales pod vrcholovou hranou hory Hana nad obcí Markvartice, CHKO České středohoří.

Tvrz Červený Dvůr z roku 1568 (kulturní památka), Markvartice
Nazývána také Dolní tvrz. Sídlo posledních Vartenberků a dějiště poslední historické události v dějinách tohoto významného šlechtického rodu. Krátce po Bílé hoře se stal jejím držitelem poslední z Vartenberků, Ota Jindřich, rytíř von Rothenhofe. Roku 1625 však byla tvrz při selské vzpouře dobyta místními poddanými a Ota padl. Místo jeho úmrtí označoval podle pověsti smírčí kříž, který však už dnes není k nalezení. K tvrzi se jde přes kamenný most z roku 1746.

Informace použity s laskavým svolením http://markvartice-unas.cz

Ubytování v Markvarticích



Merboltice
www.merboltice.cz
Obec Merboltice se nachází v jižní části bývalého děčínského okresu a rozprostírá se v délce čtyř kilometrů podél Merboltického potoka v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Obec je snadno a rychle dostupná individuální dopravou ze všech větších měst jakými jsou Děčín, Česká Lípa (cca 20 km) Litoměřice a Ústí nad Labem (cca 30 km). Veřejnou dopravou je obec nejlépe napojena na Děčín (autobus) a vlakem na Děčín a Českou Lípu ze zastávky Starý Šachov, vzdálené 5 km. Pro pěší je tu trasa po modré turistické značce od hradu Ostrý u Františkova nad Ploučnicí, přes rozhlednu Kohout a Valkeřice do Merboltic a dále na rozhlednu na Strážném vrchu a do Velké Javorské a Verneřic.

Merboltice se staly v roce 2005 vesnickou památkovou zónou, díky velkému množství dobře dochovaných domů lidové architektury z 18. a 19. století. Tyto domy spolu se svébytným krajinným rázem dobře udržované zemědělské krajiny a jejích přírodních dominant (Strážný vrch a Kamenná hůra), jsou pro Merboltice charakteristické.

V roce 2008 uplynulo 220 let od poslední návštěvy vysoce postaveného a významného státníka v Merbolticích, 13. října 1788 totiž Merboltice navštívil a krásným pohledem z vrchu Havraní se potěšil císař Svaté říše římské, král uherský, nekorunovaný král český a arcivévoda rakouský Josef II.

Díky aktivitě občanů se v obci pořádají tradiční a pravidelné i občasné akce, jakými jsou Merbotický masopust, soutěž ve cvrnkání kuliček: „Merboltická kuličkyjáda“, Den podstávkových domů, který je spojen s prohlídkou nejstarších domů v obci (vždy poslední květnovou neděli), filmový festival: „Krátký film v dlouhé vesnici“ (počátek září) a svatokateřinská pouť (vždy kolem 25. listopadu). K těmto akcím patří i další typické vesnické radovánky jako jsou letní zábavy, nebo společná zabíjačka pořádaná v Klubu přátel Merboltic, dále dětský den, kopaná, mikulášská nadílka a setkání seniorů. Patří sem i příležitostné dobrovolnické práce na zkrášlení drobných památek a veřejného prostoru. V obci funguje sdružení dobrovolných hasičů, Sousedský spolek Merboltice a hospoda: „Klub přátel Merboltic“.

Havraní vrch, Merboltice
Z vrchu je překrásný panoramatický výhled, obdobný jako z nedaleké rozhledny na Strážném vrchu. Pod vrchem kamenné ruiny zaniklé stejnojmenné osady.

Kamenná hůra (přírodní rezervace), Merboltice /Valkeřice, Starý Šachov/
Na temeni Kamence (519 m n.m.) se nachází přírodní rezervace Kamenná hůra, ve které se vyskytují vzácní živočichové a rostliny. Např. zde žije výr velký, puštík obecný, krutihlav obecný, krkavec velký, arktoalpinští pavouci apod. Za své hnízdiště si Kamenec vybral i čáp černý. Z rostlin to je např. brslen evropský, tis červený, vranec jedlový.

Kamenec (Steinberg) 519 m n. m., Merboltice /Valkeřice, Starý Šachov/
Kamenec je táhlý hřbet, který se rozkládá na levém břehu Merboltického potoka. Jméno dostal podle kamenných sutí, které jsou převážně z jeho jižní strany. Pod příkrými severními svahy se nacházejí ledové jámy, ve kterých je převážnou část roku led. Na temeni Kamence se nachází přírodní rezervace Kamenná hůra, ve které se vyskytují vzácní živočichové a rostliny. Obec Merboltice plánuje Kamenec lépe zpřístupnit.

Rozhledna na Strážném vrchu u Merboltic, Merboltice
Dřevěná rozhledna na Strážném vrchu vystavěná obcí, na místě zaniklé rozhledny, v roce 2006. Výrazná stavba s překrásnými výhledy po okolí.

Strážný vrch (Hutberg) 601 m n. m., Merboltice
Zalesněný vrch s výrazným znělcovým kuželem, na jehož vrcholu se od roku 1893 střídají různě vystavěné chaty a rozhledny. Ta současná byla vystavěna obcí Merboltice v roce 2006. Strážný vrch na jehož severním úpatí leží v údolí stejnojmenného potoka ves Merboltice nabízí se svou rozhlednou skvělý panoramatický výhled od Krkonoš, Jizerských, Lužických hor, přes Ještědský hřbet, Česko - Saské Švýcarsko až po Labské pískovce s Děčínským sněžníkem, blízkou Bukovou horu a další vrcholy Českého středohoří (Velké Sedlo, Milešovka), směrem jižním ve vnitrozemí je vidět Říp a dále vrcholy Kokořínska a Českého ráje. Strážný vrch je pro pěší přístupný z Merboltic po modré turistické značce, či z obce Velká Javorská.

Vesnická památková zóna, Merboltice
Přibližně čtyři kilometry dlouhá obec Merboltice je situována v severní části Českého středohoří. Vesnická památková zóna Merboltice byla vyhlášena v roce 2005. V obci je zachováno velké množství mimořádně hodnotných objektů vesnického stavitelství s autentickými konstrukčními detaily, které díky rekreačnímu využití naštěstí neprošly necitlivými rekonstrukcemi.

Zvonice, Merboltice
Samostatně stojící hranolová věž zvonice byla dříve součástí areálu kostela sv. Kateřiny (1709) a hřbitova zlikvidovaných v roce 1975. Zvonice byla zkázy ušetřena a v roce 2004 opravena a v jejím přízemí zřízena kaple sv. Kateřiny. Kaple slouží k příležitostným bohoslužbám i pravidelné bohoslužbě při svatokateřinské pouti. Zvonice je do výše prvního patra kamenná, druhé patro je roubené oplášťované bedněním, střecha s impozantním krovem má jehlancový, čtyřboký tvar. Svou mohutností vzbuzuje dojem bytelné středověké stavby, je však patrně mladší. Zvonice je přístupná vždy v neděli, když se zvoní poledne.

Turistické známky, turistické razítko i turistickou vizitku a pohlednice obce Merboltice lze získat na následujících místech:
Obecní úřad Merboltice, Merboltice čp. 53
Klub přátel Merboltic, Merboltice čp. 134
Anna Kýblová, Merboltice čp. 201

Merboltice_Kamenec_sutova-pole Merboltice_dum-cp-22 Merboltice_odhaleni-krizku-nad-obci_121027 Merboltice_Zvonice Merboltice_Strazny-vrch_rozhledna Merboltice_Strazny-vrch_pohled-z-rozhledny

Snímky a text poskytla obec Merboltice

Ubytování v Merbolticích



Růžová
www.obec-ruzova.cz
Leží 12 km od města Děčína, na hranici Národního parku České Švýcarsko, v centrální části Růžovské vrchoviny. Obec tvoří osada Kamenická Stráň, Nová ves, Hájenky a Růžová.
Dominantou obce, která Vás při příjezdu upoutá je barokní kostel sv. Petra a Pavla. Těsně nad obcí Růžová se zvedá do výše 402 m n. m. Pastevní vrch.

Kostel sv. Petra a Pavla, Růžová
Barokní kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v letech 1710 – 1712 pod patronací rodu Clary Aldringen. Dne 1. srpna 1988 kostel zcela vyhořel. V letech 1996 - 2000 byla stavba kostela zrekonstruována a kostel mohl být znovu slavnostně vysvěcen dne 7. října 2000.

Naučná stezka Růžová, Růžová / Srbská Kamenice / Jetřichovice
Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Je koncipována jako okružní a prostřednictvím deseti informačních panelů vás seznámí s přírodními zajímavostmi a bohatou historií nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice. Zastavení naučné stezky: 1. Úvod - 2. Odbočka k Růžovskému vrchu - 3. Linie opevnění - 4. Lesy nad Kamenicí - 5. Dolský mlýn - 6. Odbočka nad Dolským mlýnem - 7. Kamenická Stráň - 8. U obrázku - 9. Nová Ves - 10. Pastevní vrch. Podrobnosti zde: http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Publikace/Pruvodce_naucne_stezky/pruvodce_web.pdf

Pastevní vrch, Růžová
Těsně nad obcí Růžová se zvedá do výše 402 m n. m. Pastevní vrch (Hütberg). Z vrchu je jedinečný výhled na krajinu Českého Švýcarska i sousedního Saského Švýcarska a na Lužické hory. Výstup na Pastevní vrch je součástí naučné stezky Růžová.

Růžovský vrch (Růžák), Růžová / Srbská Kamenice
Růžovský vrch představuje se svou nadmořskou výškou 619 m nejvyšší horu národního parku České Švýcarsko. „Růžák“ je čedičový kužel sopečného původu porostlý přirozenými smíšenými porosty a teplomilnou květenou. Svahy hory porůstají přirozené lesy, mající místy charakter pralesů.

Vesnická památková zóna Kamenická Stráň, Růžová (osada Kamenická Stráň)
Pohádková osada Kamenická Stráň, posetá mnoha roubenými chalupami, často s hrázděnými patry, patří k nejmalebnějším vesničkám kraje. Od roku 1995 se proto může pochlubit titulem vesnická památková zóna.

Větrný mlýn Petřín, Růžová 
Větrný mlýn holandského typu z roku 1844 stojí na vrchu Petřín (Sturmberg) na okraji obce Růžová. Mlýn byl v činnosti až do roku 1945. Je zajímavý svým pětiramenným větrným kolem s lopatkami, které je ale nefunkční ozdobou. V současné době slouží mlýn jako penzion.



Srbská Kamenice
www.srbska-kamenice.cz
Leží v romantickém údolí říčky Kamenice přibližně 5 km jižně od Jetřichovic a 7 km severozápadně od České Kamenice. První doklady o založení obce se datují po roce 1015. Architektonickou dominantou je kostel Sv. Václava postavený v letech 1772-76. Obec je skvělým místem pro turistické a cyklistické výlety do širokého okolí.

Arba (PR), Srbská Kamenice

Horolezecká oblast České Švýcarsko: Srbská Kamenice a Všemily
Malá skalní oblast na okraji Českosaského Švýcarska zahrnuje věže a masívy v blízkém okolí obce Srbská Kamenice a osady Všemily J od Jetřichovic. Mezi nejhezčí, ale i lezecky nejnáročnější vrcholy patří Trojhran, Sokolská věž a Měsíční kámen, kde nejlehčí cesty dosahují VI. až VII. stupně obtížnosti.

Kostel sv. Václava, Srbská Kamenice
Pozdně barokní kostel postavený v letech 1772–1774 mistrem V. Sauerem je dodnes architektonickou dominantou Srbské Kamenice. V kostele se nachází cenný rokokový oltář. Na skále pod hřbitovem je vytesán reliéf Korunování Panny Marie z roku 1701.

Meandry Chřibské Kamenice (PP), Srbská Kamenice / Jetřichovice (osada Všemily)

Muzeum lehkého opevnění, Srbská Kamenice

Naučná stezka "Děti a příroda", Srbská Kamenice

Naučná stezka Růžová, Růžová / Srbská Kamenice / Jetřichovice
Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Je koncipována jako okružní a prostřednictvím deseti informačních panelů vás seznámí s přírodními zajímavostmi a bohatou historií nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice. Zastavení naučné stezky: 1. Úvod - 2. Odbočka k Růžovskému vrchu - 3. Linie opevnění - 4. Lesy nad Kamenicí - 5. Dolský mlýn - 6. Odbočka nad Dolským mlýnem - 7. Kamenická Stráň - 8. U obrázku - 9. Nová Ves - 10. Pastevní vrch. Podrobnosti zde: http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Publikace/Pruvodce_naucne_stezky/pruvodce_web.pdf

Památník 1. světové války, Srbská Kamenice

Památník havarovaného letadla JAT-364, Srbská Kamenice / Huntířov (osada Stará Oleška)

Růžovský vrch (Růžák), Srbská Kamenice / Růžová
Růžovský vrch představuje se svou nadmořskou výškou 619 m nejvyšší horu národního parku České Švýcarsko. „Růžák“ je čedičový kužel sopečného původu porostlý přirozenými smíšenými porosty a teplomilnou květenou. Svahy hory porůstají přirozené lesy, mající místy charakter pralesů.

Skalní reliéf Korunování Panny Marie (KP), Srbská Kamenice

Venkovské usedlosti čp. 2, 6, 11, 20, 26, 39, 45, 46, 64, 66, 79, 83, 97, 115, 155, 162 (KP), Srbská Kamenice

Vyhlídka nad obcí, Srbská Kamenice

Za pilou (PR), Srbská Kamenice



Starý Šachov
www.starysachov.cz
Leží asi 20 km východně od Děčína v malebném údolí vodácké řeky Ploučnice v nadmořské výšce 235 m. Obec se rozkládá na obou březích řeky v katastrálních územích Malý Šachov a Starý Šachov. Tradicí obce je dlouholetá činnost fotbalové TJ Starý Šachov a Sboru dobrovolných hasičů.



Těchlovice
www.techlovice-dc.cz
Obec Těchlovice se nachází na pravém břehu řeky Labe necelých 9 km jižně od Děčína. Těchlovice jsou hraniční obcí mezi okresy Děčín a Ústí nad Labem a nachází se v chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Obcí prochází mezinárodní cyklistická stezka č.2 (Labská stezka) a červeně značená turistická stezka. Cyklostezka v blízkosti obce vede přímo podél řeky Labe a je také napojena na obec. Pro svůj rovinatý profil je vhodná pro výlety celých rodin s dětmi. Červená turistická stezka vede z Děčína kolem rozhledny „Velký Chlum“ po hřebeni až ke zřícenině hradu Vrabinec, dále pokračuje přes Těchlovice na Bukovou horu a do Zubrnic. Na Bukové hoře je křižovatka s modře značenou stezkou, která nás dovede zBenešova nad Ploučnicí kolem rozhledny „Kohout“ na Bukovou horu a dále přes Vitín do Malého Března.
Těchlovice jsou obklopeny krásnými lesy a příjemnou krajinou, v níž může každý najít jak sportovní vyžití, tak i klid a romantiku. Mezi nejzajímavější turistické cíle patří již zmiňovaná zřícenina hradu Vrabinec a Buková hora.

Buková hora, po červené stezce z Těchlovic do Verneřic
Buková hora je 683m vysoký čedičový vrch, dominující verneřické části Českého středohoří. Na jeho vrcholu se k nebi pne impozantní dominanta regionu – vysílač Buková hora, který je se svou výškou 223m nejvyšší betonovou stavbou v ČR. Jen pár desítek metrů od vysílače se nachází Humboldtova vyhlídka, ze které je nádherný výhled na obec Těchlovice a několik záhybů kaňonu Labe od Děčína až po Ústí nad Labem. Stezka na Humboldtovu vyhlídku vede okolo dobové turistické chaty s názvem Děčínská Bouda, kde je možno zakoupit turistické vizitky s místními motivy a občerstvit se. V zimě je pod Bukovou horou jedinečná možnost lyžování na 2 sjezdových tratích a také na běžkařské trati směrem na Rychnov a na Mukařov. Z Těchlovic je Buková hora dobře přístupná po červené turistické stezce.

Horolezecká oblast České Středohoří (nepískovce), sektor Vrabinec, Těchlovice
/OVK Středohoří Skalní oblasti ČHS/

Kaplička, Těchlovice
Sakrární kaplička, která byla postavena občany v době, kdy se vyskytl v obci mor. Kaplička se nachází v k. ú. Těchlovice u řeky Labe a je místními občany udržována.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, Těchlovice
Jednolodní kostel s mírně odsazeným presbytářem, orientovaným k východu a hranolovou věží v jihozápadním rohu lodi. Stojí na opyši ostrohu, vybíhajícího podél potoka nad pravý břeh Labe.

Zřícenina hradu Vrabinec (Vrabín), Těchlovice (osada Babětín)
Hrad Vrabín, známý později obecně pod jménem Vrabinec, byl postaven nad údolím potoka nedaleko osady Babětína, na příkré rozeklané skále, jejíž vrchol je tvořen několika sopouchy. Mezi těmito sopouchy nalezneme zbytky zdí starého hradu Vrabinec. Pod hradem můžeme najít zbytky několika hospodářských stavení. Poslední stavení bylo obydleno ještě kolem r.1970. Z vrcholu a jeho okolí je možné obdivovat nádherné výhledy na údolí řeky Labe a širého okolí.

Techlovice Techlovice Techlovice Techlovice_Vrabinec Techlovice_Vrabinec Techlovice_Bukova-hora

Snímky a text poskytla obec Těchlovice

Ubytování v Těchlovicích

Valkeřice
www.valkerice.cz
Rozkládá se asi 13 km jihovýchodně od města Děčín a 19 km od německých hranic. V obci se mísí několik architektonických stylů zástavby - klasické roubené, hrázděné a několik podstávkových chalup. Většina z nich jsou památky chráněné státem. Domy ve Valkeřicích se rozkládají jen podél místní komunikace, díky tomu je délka obce přibližně 4 kilometry. Celá obec leží ve svahu.

Rozhledna Kohout, Valkeřice
Na vrcholu Kohout (589 m.n.m.) stojí stejnojmenná rozhledna. Rozhledna je 12 m vysoká kamenná stavba a má jednu vyhlídkovou plošinu ve výšce 12 m.



Velká Bukovina
www.velka-bukovina.cz
Rozkládá se asi patnáct kilometrů východně od Děčína. Název obce vznikl od porostu buku. Přívlastek "Velká" je rozlišujícím od sousední vsi shodného jména, která se nazývá Malá Bukovina. Velkou Bukovinou je ves pojmenována již od roku 1457. Znak obce je znakem mluvícím. Jednoznačnost pojmenování bukových listů podporuje dvojice červených bukvic.



Verneřice
www.vernerice.cz
Městečko Verneřice se nachází v klidném prostředí Verneřického středohoří nad údolím Labe mezi Ústí nad Labem a Děčínem. Této části Českého středohoří dominuje čedičový vrch - Buková hora. Verneřice existovaly již počátkem 14. století, ale připomínány jsou až v roce 1384, a to včetně původně gotického kostela sv. Anny. U řady historických domů na náměstí se dlouho zachovalo podloubí.

Bobří soutěska (přírodní památka), Verneřice
Malebná část Bobřího potoka se nachází asi 4 km východně od Verneřic ve východní části Českého středohoří a je chráněna jako přírodní památka.

Buková hora, Verneřice, Těchlovice
Buková hora se nachází ve Verneřickém středohoří nad údolím Labe mezi městy Děčín a Ústí nad Labem. Buková hora je 683m vysoký čedičový vrch, dominující této části Českého středohoří. Na jeho vrcholu se k nebi pne impozantní dominanta regionu – vysílač Buková hora, který je se svou výškou 223m nejvyšší betonovou stavbou v ČR. Pár desítek metrů od vysílače se nachází Humboldtova vyhlídka (viz) s nádhernými výhledy na kaňon Labe.

Horolezecká oblast České Středohoří (nepískovce), sektor Ptačí stěny, Verneřice
/OVK Středohoří Skalní oblasti ČHS/

Humboldtova vyhlídka, Verneřice
Humboldtova vyhlídka se nachází jen pár desítek metrů od vysílače Buková hora, při odbočce z červené turistické stezky. Je z ní nádherný výhled na několik záhybů kaňonu Labe od Děčína až po Ústí nad Labem. Stezka na Humboldtovu vyhlídku vede okolo dobové turistické chaty s názvem Děčínská Bouda, kde je možno zakoupit turistické vizitky s místními motivy a občerstvit se.

Kašna (kulturní památka), Verneřice (osada Rytířov)

Kašna se sochou sv. Floriana (kulturní památka), Verneřice
Kašna s barokní sochou sv. Floriána a dórským sloupořadím pochází z 1. pol. 19 století. Nachází se na náměstí.

Kostel svaté Anny (kulturní památka), Verneřice
Verneřice se poprvé připomínají jako farní ves v polovině 14. století. Roku 1384 je jmenovitě uváděn kostel svaté Anny. Z původní stavby se dochovaly snad obvodové zdi presbytáře a spodní část věže.

Ledové jámy (přírodní zajímavost), Verneřice
Na jihovýchodním svahu Bukové hory se nachází Ledové jámy - asi 8 m hluboká trhlina v čediči, kde se i v létě udržuje firn a led.

Leitenbergova kartounka (přádelna) čp. 258 (kulturní památka), Verneřice

Most přes Bobří potok u čp. 257 (kulturní památka), Verneřice

Památné stromy, Verneřice
Jasan, Verneřice
Lípa (2x), Verneřice

Ptačí stěny, Verneřice
Čedičové stěny jsou vysoké do 12 m, dobře odjištěné. Lezení je zde převážně stěnové, ale pár spár se zde také najde.

Sloup se sochou Panny Marie (kulturní památka), Verneřice (osada Příbram)
Mariánský sloup byl postaven v roce 1708, jak dokládá datum vysekané na severní straně podstavce. Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence, kteří od roku 1621 vlastnili statek ve Verneřicích.

Terasovitá úprava náměstí (kulturní památka), Verneřice

Vítova vyhlídka, Verneřice
Vítova (nebo též Mukařovská či Náčkovická) vyhlídka se vypíná nedaleko obce Náčkovice na Verneřickém hřebeni, na jehož druhém konci se tyčí vysílač Buková hora. Rozhledna sice není nijak veliká, avšak její poloha postačuje k tomu, aby v krásných výhledech nic nebránilo.

Venkovské domy čp. 2, 3 , 5, 6, 12 (kulturní památka), Verneřice (osada Rytířov)

Venkovské usedlosti čp. 25, 36, 42 (kulturní památka), Verneřice (osada Rytířov)

Venkovské usedlosti čp. 63, 75 (kulturní památka), Verneřice (osada Příbram)

Snímky poskytl ..., text zpracovalo Městské informační centrum Děčín - Atlantik

Ubytování ve Verneřicích

 

Veselé
www.obec-vesele.cz
Obec Veselé se rozprostírá podél levého i pravého břehu potoka Bystrá, mezi městy Česká Kamenice a Benešov nad Ploučnicí. Nachází se v jihovýchodní části okresu Děčín v Habartické kotlině (ve výšce 260-290 m.n.m). Dominantou obce je kopec Veselka (460 m. n. m.). Název obce Veselé pochází z původního německého označení „Freudenberg“, což znamenalo „veselý kopec“.

Ranč Radana, Veselé
Ranč Radana nabízí všem milovníkům koní a přírody možnost vyžití v malebné krajině CHKO České středohoří. Pro zájemce je připraveno ubytování v apartmánu na ranči a vyjížďky na koni do terénu. K dispozici je také zázemí pro výcvik jezdců na jízdárně.

Přibližně ¾ Děčínska leží v chráněných krajinných oblastech (tzv. CHKO). Jsou to:
CHKO Labské pískovce – oblast s největšími skalními útvary v Evropě a nejvýše položeným místem Děčínska (Dč. Sněžník, 723m n.m.),
CHKO České středohoří – oblast s nejbohatší flórou v ČR,
CHKO Lužické hory – charakteristické pohoří vrchovinného typu.

Nádherná je také oblast Národního parku České Švýcarsko (Českosaské Švýcarsko), který je nejen díky Pravčické bráně nejvyhledávanější přírodní atrakcí Děčínska. Více o Pravčické bráně zde.